Šumavský hrad Kašperk nabízí výstavu kopií českých korunovačních klenotů. K vidění je i kopie Pražského Jezulátka
Nejvýše položený královský hrad Kašperk, založený na Šumavě králem Karlem IV., vystavuje celý květen a červen v západní věži hradu repliky českých korunovačních klenotů. Kromě kopií klenotů, které jsou vytvořené předními klenotníky, výstava nabízí také řadu doprovodných textů a dalších replik předmětů spojených s 22 korunovanými panovníky.
„České korunovační klenoty jsou národní kulturní památkou a pravděpodobně i nejcennějším a nejznámějším českým pokladem. Svou povahou patří mezi nejzajímavější a nejtajemnější korunovační klenoty světa. O českých korunovačních klenotech se říká, že každý správný Čech by je měl alespoň jednou za život spatřit," uvedla správa hradu. Originální klenoty se ale vystavují jen jednou za několik let a lidé čekají mnoho hodin, aby je mohli spatřit.
„Na Kašperku se mohou návštěvníci těšit na celý soubor klenotů, protože kromě toho, co se učí ve škole, že jsou české korunovační klenoty - tedy svatováclavská koruna, renesanční žezlo a jablko - tam uvidí i repliky původních gotických exponátů. Velkým specifikem výstavy je zvláštní prostor, který má svou surovou krásu," řekl majitel a kurátor expozice Ondřej Rea. Kromě replik klenotů doplňují výstavu ještě například kopie Pražského Jezulátka, Řádu zlatého rouna, slavnostního oděvu Marie Terezie, replika korunovačního pláště Ferdinanda II., příklady husitských zbraní, faksimile středověkých listin, makety pečetí a další předměty.
Autorem replik je uznávaný šperkař a zlatník Jiří Urban, kopii královského žezla vyrobili Blanka a Matúš Cepkovi z Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Svatováclavský meč je dílem mečíře Patrika Bárty.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. Jeho původní žezlo a jablko je zřejmě uloženo ve Vídni. Současné žezlo a jablko, které patří do korunovačních klenotů, byly vyrobeny v první polovině 16. století pro Ferdinanda I. Habsburského.
Originály korunovačních klenotů byly naposledy vystaveny v katedrále svatého Víta letos v lednu. Za osm dní je vidělo téměř 34 000 lidí. Trvale uložené jsou v Korunní komoře katedrály, k jejich odemčení se musí vždy sejít sedm klíčníků, jimiž jsou prezident, premiér, předsedové obou parlamentních komor, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
