Lidem v Plzni chybí kvalitní koncertní sál, postrádají také více koncertů známých českých a zahraničních hvězd
S kulturní nabídkou ve městě je spokojeno 92 procent obyvatel Plzně. Nejvíce lidé vyjádřili spokojenost s divadly, akcemi ve veřejném prostoru a s pestrostí kulturní nabídky. Naopak nedostatky vidí v četnosti koncertů známých českých a zahraničních interpretů a postrádají v Plzni kvalitní koncertní sál. Vyplynulo to z veřejného průzkumu magistrátního odboru kultury.
„Výsledky mě mile překvapily, neboť dva předchozí složité pandemické roky kultuře rozhodně neprospěly. Proto si zjištění, že 92 procent respondentů je zcela či alespoň částečně spokojeno s kulturou v našem městě, velice vážím a uvedené podněty a přání zbylých osm procent nespokojených mě motivují k další práci v oblasti kultury,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková (ANO).
Nejspokojenější s kulturní nabídkou jsou nejmladší respondenti (15–19 let) a senioři, podíl nespokojených se nejvíce projevil ve věkové kategorii 30–39 let. Nejvíce v Plzni v oblasti infrastruktury postrádají kvalitní koncertní sál, moderní galerii a kulturní dům, nejčastěji si dotázaní přáli rekonstrukci KD Peklo. Opomenuta nebyla ani festivalová nabídka, nejčastěji lidé navštěvují Festival na ulici či Divadelní léto pod plzeňským nebem. Ve věkové skupině 20–49 let je nejoblíbenějším festivalem Pilsen Busking Fest, u respondentů ve středním věku Mezinárodní festival DIVADLO.
Mezi nejoblíbenější kulturní zařízení patří plzeňská divadla (Divadlo J. K. Tyla, Divadlo ALFA, Divadlo Pluto a Divadlo Dialog), Měšťanská beseda, kina a Papírna či Moving Station, u nejmladších respondentů DEPO2015. Mezinárodní potenciál kultury shledávají dotázaní nejvíce u Slavností svobody, Plzeňské filharmonie, Divadla J. K. Tyla a Mezinárodního festivalu DIVADLO.
„Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jsou dostatečně informováni o tom, co se v oblasti kultury v Plzni děje. Celkem 69 procent dotázaných využívá jako zdroj informací internet, a to více zdrojů, mladší a střední generace preferují sociální sítě. Tisk, regionální televize či rozhlas jsou doménou spíše starší věkové skupiny,“ přiblížila Eliška Bartáková.
Průzkum se zaměřil i na zjišťování překážek, které lidem brání navštívit akce či kulturní zařízení. Nejčastěji šlo o nedostatek času a financí. „Přičemž 34 procent respondentů uvedlo, že kulturní akce nenavštěvuje stejně často jako před pandemií covidu-19. Téměř polovina (46 procent) vyjíždí alespoň jednou za tři měsíce za kulturní nabídkou mimo Plzeň. A 63 procent dotázaných navštěvuje kulturní akce v Plzni alespoň jednou za měsíc, 17 procent dokonce alespoň jedenkrát v týdnu,“ vypočítala Květuše Sokolová, vedoucí Odboru kultury Magistrátu města Plzně.
