Za odpálení bomby před domem padl šestiletý trest vězení. Pachatel chtěl zlikvidovat partnera bývalé přítelkyně

Za pokus o vraždu, spáchaný s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, hrozí trest 12 až 20 let. Soud nakonec vyměřil mimořádně trest pod hranicí trestní sazby. Navrhl to v závěrečné řeči i státní zástupce, který doporučoval osmiletý trest. Obhajoba navrhovala pět až šest let. Rozsudek není pravomocný. Obžalovaný trest přijal, státní zástupce si ale nechal lhůtu pro případné podání odvolání.

Mimořádné snížení trestu mohl soud uložit, protože škody ani zranění nebyly velké. Pachatel se plně doznal, projevil upřímnou lítost, zaplatil škody a poslal peníze i poškozenému muži. Jen v dobrém o něm mluvili v práci, v několika obcích, v zájmových spolcích, kladné bylo i hodnocení z vazební věznice. Jeho čin byl netypickou reakcí v jinak příkladném životě, kdy neustál rozchod.

Třicetiletý montér podle soudu začátkem února nakoupil věci potřebné k sestrojení výbušného zařízení, mimo jiné střelný prach, šrouby, matice, podložky, vruty, hřebíky, diaboly či ocelové broky, sestavil bombu a 19. února ji umístil k domu nového přítele bývalé partnerky. Dálkovým odpalovačem pak bombu aktivoval, když muž přišel k domu. Výbuch muže zranil jen lehce, utrpěl menší tržné rány, odřeniny a oděrky. Podle soudu ale mohla bomba muže zranit těžce, způsobit mu vážné popáleniny, kovová výplň mu mohla zranit oko. Mohla ho i zabít, pokud by její část zasáhla a protnula velkou cévu na krku. Zranění hrozilo i dalším lidem v okolí. Z toho důvodu soud věc nakonec posuzoval jako pokus o vraždu, neboť pachatel si byl vědomý, že bomba může i zabít, řekl soudce. Výbuch poškodil vchod domu a nedaleké auto.

Obžalovaný vinu přiznal a omluvil se. Prostřednictvím rodičů uhradil i škody za desítky tisíc korun. "Já vlastně vůbec nevím, jak bych to popsal nebo vysvětlil. Zpětně vůbec nechápu, jak jsem mohl takovou věc udělat," řekl u soudu. Vše začalo tím, že se s ním na konci loňského roku po pětiletém vztahu rozešla přítelkyně, což špatně nesl. Muž ji podezíral, že má nového přítele a sledoval ji. Když zjistil, že to tak je, naplánoval pomstu.

"Měl jsem pocit, jako by mi hořelo v hlavě, pak jako by mi hlava přepnula a chtěl jsem se mu pomstít za to, že mi ji vzal. Nejdřív mě napadlo, že bych ho nejraději zabil, ale nejsem vrah. Pak jsem přemýšlel, jak mu ublížit, zranit ho, aby ho to bolelo. Říkal jsem si, že kdyby kulhal, třeba by se ke mně vrátila," popsal. Přemýšlel o kataně, jedu či kuši, v televizi ale pak viděl, jaké jsou následky po bombě a rozhodl se ji sestavit. Na internetu vyhledal návody, nakoupil komponenty, jednu bombu také odzkoušel, když ji dal v lese k pařezu a odpálil.

Druhého muže několik dní sledoval, kdy se vrací z práce, kritický den položil bombu k jeho vchodu a zpovzdálí sledoval, jak muž přišel a balíček si prohlížel. Neměl prý odvahu bombu odpálit, najednou si uvědomil, co by se mohlo stát, ale nějakým způsobem zmáčkl tlačítko a výbušninu odpálil. "Byla to obrovská rána, větší než v tom lese, já začal utíkat pryč, už v té chvíli bych dal nevím co za to, kdybych mohl vrátit čas," řekl. Ulevilo se mu, když zjistil, že muž nebyl zraněn vážně.

"Jsme spokojeni. Soud k tomu přistoupil lidsky a myslím si, že velmi spravedlivě zhodnotil všechny okolnosti případu. Je to příběh kluka, který byl naprosto v pořádku, pak se stala věc s tím rozchodem, do života mu vtrhl měsíc a půl nějakého šílenství a teď už zase je úplně normální kluk, který splňuje všechny atributy slušného člověka. On ví, že udělal chybu, velmi je mu to líto a ví, že trest dostat musí," řekl po vynesení rozsudku obhájce Jan Lego.