Většina pracovníků krajské hygieny se nehledě na svůj obor věnuje pandemii
Krajská hygienická stanice (KHS) Plzeňského kraje zásadně změnila během téměř rok trvající pandemie koronaviru způsob práce. Přes 80 procent pracovníků se bez ohledu na svůj obor věnuje epidemiologii, v roce 2019 to bylo do 20 procent. Trasují, provádějí šetření, vyplňují hlášení a statistiky, indikují odběry a další. Z hygieny ale nikdo nesejmul běžnou agendu, která navíc vzrostla o 50 procent.
„Považuji to za chybu. Chodí stovky projektů, které požadují stanoviska, vyjádření, kolaudace od nás jako dotčeného orgánu," uvedl ředitel KHS Michal Bartoš s tím, že ještě nezažil takový nárůst této agendy. Podle něj se navíc zkrátila lhůta na rozhodnutí. Od ledna platí změna stavebního zákona. „Takže když se do 30 dnů nestačíme vyjádřit, tak se má za to, že souhlasíme," konstatoval.
Za pozitivní věc Bartoš považuje, že KHS už je vybavená výrazně lepší počítačovou a komunikační technikou. „To je raketový posun do 21. století a pokračuje průběžně," pochvaluje si. Investice, které měly přijít před deseti lety, výrazně zkvalitnily a zrychlily práci.
„Za obrovský úspěch považuji, že se podařilo zapojit externisty. Bez nich bychom nebyli schopni trasování vůbec alespoň nějak zvládnout," řekl. V kraji nejvíce pomáhá Inspektorát bezpečnosti práce, kraj, státní i městské policie, hasiči i finanční správa.
KHS se už příští měsíc zřejmě poprvé podaří mít plné stavy zaměstnanců, téměř 140, scházejí dva tři lidé. Stavy se naplňují poslední tři měsíce, předtím jich měla dlouhodobý nedostatek. Je to dáno zájmem lidí o jistou práci ve státní správě a také chutí některých lidí pomoci oboru při zvládání pandemie koronaviru. KHS může rozdělovat více peněz než před rokem. Výrazně větší možnosti má při mimořádných odměnách během roku. „Ale řada lidí už na ty peníze neslyší, protože toho mají plné kecky," komentuje Bartoš.
Tlak na pracovníky hygieny roste
„Snažíme se to nějak plánovat, aby to nebylo živelné. Týden si vždy vyhodnotíme a podle toho se řeší přesčasy a práce o víkendu, kdy slouží lidé pořád," popisuje. Práce je různá podle okresů. Nejvíce nakažených je sice v Plzni, ale v přepočtech vede výrazně Rokycansko a Tachovsko, kde je minimální počet hygieniků. I na Tachovsku, kde scházeli dva lidé, se teď podařilo jedno místo obsadit.
Spolupráce s IZS (hasiči, záchrankou a policií), fakultní i krajskými nemocnicemi, sociálními službami a krajem je podle Bartoše nadstandardní. „Všichni komunikují velmi rychle a operativně. Scházíme se několikrát týdně. Můžeme si zavolat běžně o půlnoci. Hejtmanství k situaci přistupuje velmi zodpovědně," vysvětluje. Problémem je přenos informací z centra, tedy předvídatelnost rozhodnutí. Konzultace s krajskými hygieniky moc nefunguje. Je to trochu živelné, dodal.
Loňský rozpočet KHS byl rekordní. Letošní je zatím v jednání. „To, co máme teď, by nám mělo stačit, abychom fungovali jako doposud. Pokud se ale dostaneme na čísla v tuto chvíli nepředvídatelná, tak se může stát, že to bude málo," řekl ředitel. Poté by už ale rozhodovalo ministerstvo financí. Ochranné pomůcky v regionu neschází. „Ale kapacity nemocnic už jsou opravdu na hraně," dodal.
