Babiš: Neprodloužení nouzového stavu znamená kolaps zdravotnictví

"Neumím si to představit, že by někdo si vzal na zodpovědnost, aby neprodloužil ten nouzový stav," řekl dnes Babiš. Nouzový stav platí při nynější vlně epidemie od 5. října, zatím do 14. února. Žádost o další prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií koronaviru by měla vláda projednat v pondělí. Sněmovna by ji posuzovala ve čtvrtek odpoledne.

Nouzový stav je podle Babiše potřeba hlavně kvůli nasazení vojáků a dobrovolníků ve zdravotnictví, kvůli výpomoci. Odvolával se například na situaci v chebské nemocnici, která je kriticky přetížená. Z Karlovarského kraje bylo podle něj přesunuto více než 30 pacientů s covidem-19.

Širší vedení KSČM nepodporuje další prodloužení nouzového stavu v Česku kvůli covidu-19. Sdělila to mluvčí strany Helena Grofová. Podle informací z jednání byl postoj lídrů KSČM při dnešním zasedání výkonného výboru jednoznačný. Komunisté se shodli na tom, že nutná opatření proti šíření epidemie může kabinet vyhlásit i bez toho, aby nouzový stav nadále trval.

Nouzový stav aktuálně platí od 5. října zatím do 14. února. Žádost o jeho další prodloužení by měla vláda projednat v pondělí a Sněmovna posoudit ve čtvrtek odpoledne. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes varoval před tím, že neprodloužení nouzového stavu by znamenalo totální kolaps zdravotního systému, nekontrolované šíření epidemie a obrovský nárůst úmrtnosti.

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček před jednáním řekl, že širšímu vedení doporučí, aby prodloužení nouzového stavu nepodpořilo. Opatření jsou podle zástupce KSČM v Ústředním krizovém štábu zbytečná a k ničemu nevedou. Podle poslance Jiřího Dolejše lze bez nouzového stavu zařídit i další nasazení vojáků v nemocnicích, kvůli kterému v minulosti KSČM žádost vlády podpořila. Týká se to podle něj i dalších opatření, která kabinet nouzovým stavem zaštiťuje, míní.

V českých nemocnicích je nyní podle dat na webu ministerstva zdravotnictví téměř 5800 lidí s covidem. Dosud největšímu náporu pacientů s covidem čelila zdravotnická zařízení počátkem listopadu, kdy jejich počet přesahoval 8000. V letošním roce bylo v nemocnicích nejvíc nakažených téměř 7500 v úterý 12. ledna. Podle informací z nemocnic jsou nyní největším limitem pro péči o nemocné s covidem-19 nakažení zdravotníci.

Premiér jel prozkoumat situaci v Maďarsku

Babiš a jeho expertní tým bude dnes v Maďarsku jednat mimo jiné o zkušenostech léku bamlanivimab proti onemocnění covid-19 od společnosti Eli Lilly. Maďaři už podle něj podali 3000 dávek. Česko by mělo prvních 500 dávek obdržet v únoru, řekl Babiš. Lék má omezit množství viru v těle a zamezit těžšímu průběhu nemoci.

Tématem jednání bude i ruská vakcína. Do Maďarska v úterý dorazilo prvních 40.000 dávek ruské vakcíny Sputnik V. Podle smlouvy z ledna má Rusko Maďarsku dodat během tří měsíců dva miliony dávek, což bude stačit k naočkování milionu lidí. Maďarský úřad pro kontrolu léčiv vakcínu schválil, na úrovni Evropské unie se tak zatím nestalo. Babiš uvedl, že o vakcíně mluvil i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. "My všichni preferujeme samozřejmě, aby ruská vakcína byla schválena evropskou lékovou agenturou," řekl dnes premiér. Doufá v to, že se tak stane. Vakcín podle něj Česko nyní nemá dost. "Máme na první kvartál přislíbeno 1 704 000 vakcín a samozřejmě na druhý kvartál už toho máme podstatně víc, až 8 400 000," dodal.

Babiš požádal všechna očkovací místa, aby nahlásily maximální kapacity očkování. Podle něj ve druhém čtvrtletí, kdy bude vakcíny dost, by se mělo očkovat až 100 tisíc lidí denně.

Vedle Maďarska chce premiér jednat o tématu i se Srbskem. "Podobnou misi si zopakujeme příští týden 10. února. Letíme do Srbska," uvedl. Potvrzené jednání má s prezidentem Aleksandarem Vučičem a premiérkou Anou Brnabičovou. Srbské úřady dosud registrovaly k očkování americko-německý preparát firem Pfizer a BioNtech, ruský Sputnik V a také látku čínské farmaceutické společnosti Sinopharm. Všemi přípravky se už začalo očkovat. Podle premiérky se Srbsku vyplácí politika, která nehledí na zemi původu objednaných očkovacích látek.

Do Maďarska s Babišem odletěl i tým expertů. Doprovází ho jeho poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal, ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Fakultní nemocnice Motol Tomáš Vymazal a vedoucí Oddělení koordinace odborných činností Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jakub Velík.