Středa 10. 9. 2025 | Svátek má Irma
Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Dnes, 12:00
Neškodná poznámka o tom, že má někdo „pár kilo navíc“, nebo „že by mu prospělo zhubnout“? I taková slova se mohou hluboko zapsat do paměti a spustit poruchu příjmu potravy. Přečtěte si příběhy těch, kterým nevinné komentáře změnily život.
„Když mi bylo čtrnáct, doktorka na prohlídce řekla, že mám přebytečná kila. To slovo ‚přebytečná‘ mě úplně zničilo. Do roka jsem měla diagnostikovanou anorexii,“ vypráví posluchačka podcastu Stop anorexii Aneta. Podobně i posluchačka Klára popisuje, jak jí dlouhodobé poznámky partnera o tom, že by měla být hubenější, dovedly k drastickým dietám a nakonec k bulimii.
Body shaming, tedy urážky kvůli fyzickému vzhledu, se přitom nemusí týkat jen lidí s nadváhou. „Sama jsem si byla vědoma, že mám problém s jídlem. Ale protože jsem nevypadala dost hubeně na anorektičku, myslela jsem si, že nemám nárok na pomoc. To je strašně nebezpečné, protože člověk pak nemoc zbytečně prohlubuje,“ říká autorka podcastu Markéta Hamerníková.
Organizace 3pe, která pomáhá lidem s poruchami příjmu potravy, připomíná, že je třeba si uvědomit, jaká slova používáme. „Je přirozené, že si o druhých něco myslíme, ale jsme zodpovědní za to, co říkáme. Pomoci může jednoduché cvičení: Je to pravda? Je to pro dotyčného dobré? Pomůže mu to? Pokud ne, opravdu to chci říct?“ uvádí odborníci na svém webu.
Podcast Stop anorexii zároveň nabízí tipy, jak na body shaming reagovat – bez agrese, ale i bez mlčení. „Někdy stačí věta: To, co jsi řekl, mi není příjemné. I tím ukazujeme, že hranice existují,“ zaznívá v epizodě, kterou si posluchači mohou pustit zdarma na platformách Spotify, Apple Podcasts nebo YouTube.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
