Čtvrtstoletí pomáhají lidem na ulici aktivity Nového Prostoru. Tou asi nejvýraznější je prodej stejnojmenného streetpaperu, jehož kameloti nabízí aktuální vydání přímo v ulicích měst. O tom, jak se dá skloubit práce novinářky a sociální pracovnice, jak jednoduše se může člověk ocitnout na ulici nebo o tom, jaké vznikla myšlenka Nového Prostoru, se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídala jeho šéfredaktorka Monika Veselá.

V Evropském parlamentu se neustále někdo zaštiťuje demokracií a evropskými hodnotami. Pak dojde k nechutné akci po hlasování o zařazení Ruska na seznam států podporující terorismus, což mnozí nepovažují za snahu o ukončení konfliktu. Stejnou rezoluci odmítl tehdy také americký ministr zahraničí Blinken, kterého asi nikdo nepovažuje za ruského agenta.

Obstrukce ve Sněmovně. Takový evergreen nejen práce poslance ale i veřejné debaty. Často máme pocit, že všude jinde to mají vyřešené. Zaujalo mne proto projednávání důchodové reformy ve Francii. Opozice mu čelí podáním 20 tisíc pozměňovacích návrhů. Ne že bych je četla všechny, navíc desítky z nich jsou úplně shodné, nebo třeba jen navrhují doplnit čárku nebo změnit slovo, ale třeba ten od zelených navrhující, aby se návrh zákona o důchodové reformě přejmenoval na zákon proti volnému času mě pobavil.

Nacházíme se v roce 2023 a opět řešíme, co je nejlepší pro děti. Že by dítě “mělo být” pomazleno, že zásadní je věk do 3 let. Že maminky by s ním měly být do této doby doma. A vždy, když se strhne podobná debata, dozvíte se, jak to kdo má, jak to kdo měl. Dětmi jsme byli všichni a děti má většina z nás, asi si proto všichni myslíme, že tomu rozumíme.

Na bruselském náměstí Madou se tyčí budova Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Pro mnohé nejmocnější ředitelství uvnitř celé Evropské komise, mající celosvětovou působnost v oblasti ochrany hospodářské soutěže. Až dosud se toto ředitelství „proslavilo“ především miliardovými pokutami za zneužití dominantního postavení velkých amerických technologických firem jako je Google, Facebook nebo Microsoft.

Hudebník, držitel dvou žánrových Andělů, ale také aktivista za osvobození zvířat, fotograf a příznivec životního stylu straight edge. Lukáš Vincour společně se spolkem Zvířata nejíme upozorňuje především fotografiemi a videi na podmínky, které panují ve velkochovech. Jak se z punkového hudebníka stane vegan a aktivista a proč podle něho neexistuje eticky přijatelný chov zvířat na maso? Nejen o tom se rozpovídal v další díle seriálu Bez servítků.

Při pohledu na statistiky rozvodovosti v Evropské unii dospějeme k několika zajímavým faktům. Předně Česká republika se v počtu rozvodů oddělila od zbývajících zemí střední Evropy a spolu s Pobaltím a Skandinávií tvoří absolutní nelichotivou špici v počtu rozvodů. Jedním z příčin může být i spojitost s počtem obyvatel, kteří se nehlásí k žádnému náboženství.

Výhled prezentovaný v aktuální studii institutu Reuters o stavu médií není nikterak optimistický. Ve svém celosvětovém přehledu otevírá kritické oblasti udržitelnosti vydavatelského byznysu. Ten má za sebou dva roky pandemie, prakticky rok války v Evropě a nyní se potýká s velmi vysokou inflací. Zároveň čelí trvalé digitální transformaci, která bude, nebo již je, obohacena o prvek umělé inteligence, která se může stát značným gamechangerem při výrobě obsahu.

Matyáš Zrno v letech 2010 až 2011 působil jako vedoucí provinčního rekonstrukčního týmu v afghánské provincii Logar. Dnes balkanista, publicista a editor stanice CNN Prima News podrobně sleduje dění na Ukrajině, kam za poslední rok několikrát vyrazil jako novinář. Nejen o aktuální situaci v Ruskem okupované Ukrajině se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Na kampani pro volbu českého prezidenta mě nejvíce zaujalo neuvěřitelné faux pas francouzského prezidenta Macrona. Tři dny před prvním kolem pozval jednoho z kandidátů, Andreje Babiše do Elysejského paláce, oficiálního sídla francouzských prezidentů. Tím Babišovi otevřeně poskytl nejen velký mediální prostor, ale zároveň ukázal, kdo je jeho favoritem.