Mafiánskými praktikami nazývá náměstek ministra vnitra a v předchozím volebním období poslanec Pirátů Lukáš Kolářík, způsoby společnosti Eurobillboard. Právě ta má podél silnic nabízet reklamu na nelegálních billboardech. Lidé kolem společnosti o sobě dali vědět před několika týdny, kdy zorganizovali protest před domem aktivisty, který nelegální plochy nahlašoval na úřady. „Když jsem viděl formu toho protestu a zastrašování, musel jsem na to reagovat,“ říká náměstek ministra vnitra v dalším díle seriálu Bez servítků.

Tento týden uplynul měsíc od jmenování Martina Dvořáka ministrem pro evropské záležitosti. Jak se s novou agendou sžívá, proč by mělo ministerstvo pro evropské záležitosti fungovat i po předsednictví a proč by podle něho nemělo smysl vystoupení z Evropské unie (EU)? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Stavební zákon prošel parlamentem a již leží na stole prezidenta republiky. Chtělo by se zakřičet aleluja. Po všech těch letech jednání a probírání jednotlivých paragrafů mám pocit, že tím posledním, koho ještě stavební zákon zajímal, byli hlavně politici. A to je u takto důležitého zákona pro budoucnost ČR samozřejmě smutné. Co nám tedy „stavebák” přináší?

Bojovnice Martina Ptáčková se může už v pětadvaceti letech pochlubit osmi tituly mistryně světa. Přehled jejích aktivit ale nekončí zápasy v ringu. Jelikož se sama v dětství setkala se šikanou, snaží se dětem s podobnými příběhy pomáhat. Spolu s bratrem vede projekt Šikana do klece. Nejen o tom se rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Vyzdvihnout téma politických vězňů z okraje zájmu široké veřejnosti se dlouhodobě snaží předseda a zakladatel Spolku Političtí vězni.cz Tomáš Bouška. I proto odkoupil za několik stovek tisíc korun budovu takzvané Řetízkárny u jáchymovského dolu Rovnost. Ruinu se nyní snaží společně s dalšími dobrovolníky zrekonstruovat a vybudovat v jejích prostorách vzdělávací centrum. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Tank Sherman je jednou z ikon druhé světové války a také právě s těmito stroji dorazili Američané v květnu 1945 do Plzně. Vlastnit takový tank je snem každého sběratele. V České republice jsou k vidění čtyři kusy, ale pouze jeden z nich je pojízdný. Jeho hrdým majitelem je Pavel Rogl z klubu 16. obrněné divize US Army. Svůj tank získal z Argentiny a přivézt ho do Čech trvalo přes tři roky. Další tisíce hodin strávil s kolegy v dílně. Nakonec se podařilo uvést tank do pohybu i stavu, jak byl vyroben. Nyní jezdí v čele konvoje při Slavnostech svobody a je hlavním tahákem řady dalších akcí.

Středeční návštěva italské premiérky Giorgie Meloniové potvrdila formování spolupráce mezi třemi významnými osobnostmi evropské pravice. Meloniová se již v únoru tohoto roku potkala s Manfredem Weberem, předsedou Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu. S ním se nedávno potkal i český premiér Petr Fiala a zjevně si velmi porozuměli a to i v myšlence postupného sbližování dvou evropských demokratických stran – EPP a Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž jedním ze spolu zakládajících členů je i Fialova ODS.

Slova o tom, že čeští zemědělci lidem zdražují potraviny, razantně odmítá prezident Agrární komory Jan Doležal. V dalším díle seriálu Bez servítků reaguje na výroky prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy. „Do cen se promítají ceny zemědělských prvovýrobců, náklady a přirážka zpracovatelů, náklady na přepravu, náklady na skladování, a především náklady a přirážka velkých obchodních řetězců,“ říká.

HHC nebo kratom. Návykové látky, které jsou často legální alternativou k tradičním drogám, dnes seženete za pár stokorun v automatech napříč českými městy nebo ve večerkách. Přichází regulace podobných látek dostatečně rychle a kdy se vlastně může člověk považovat za závislého? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.