Že máme na zahradě nového obyvatele jsme zaznamenali už někdy začátkem léta. Tehdy jsme objevili v trávě bobky, odlišné od těch, které tam občas zanechají naše kočky. Někdy jsme ježka v šeru zahlédli, jak cupitá porostem nebo po trávníku. Nechali jsme mu v mističce kočičí kapsičku. Jídlo okamžitě zmizelo. A po několika dnech zmizel i ježek. Znovu se scéně se objevil až před 14 dny, kdy neohroženě přebíhal přes celou zahradu. Od té doby začal pravidelně chodit ve stejnou dobu na jedno místo, kde dostával krmení. A nebál se už ani lidí, ani koček. Jen jsme nevěděli, zda je to pan ježek nebo paní ježková. Odpověď na tuto otázku jsme dostali před týdnem.

Dobrodružnou výpravu si Ondřej Kunte z Plzně vysnil společně se svým kamarádem během studií na vysoké škole v indickém Chennai. Na půjčených motorkách tam najezdili tisíce kilometrů a napadlo je, že se tam jednou vrátí, motorky si koupí a dojedou na nich domů. Osud jim ale plány trochu zhatil, nakonec jel Ondřej sám. Absolvoval boj s indickými úředníky a dokázal překročit hranice Pákistánu, kde mu dělali na silnici doprovod ozbrojené hlídky. Na cestě našel nové přátele, druhou rodinu, hlavně si ale přivezl nezapomenutelné zážitky, o které se s námi podělil.

Nedávno se v Senátu odehrál boj o možnost obcí zvýšit poplatky za odpad. Zaslouží si ohlédnutí, protože ve hře bylo zvýšení daňového zatížení občanů. Proti sobě se postavili senátoři za ODS a TOP09 (často sami starostové), kteří ho odmítli, a převážná část senátorů a starostů hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří ho naopak prosazovali.

V bruselské bublině se již začíná horečně spekulovat, kdo nahradí nizozemského socialistu Timmermanse, pána Green Dealu a druhou nejsilnější politickou figuru, hned po prezidentce Komise Ursule von der Leyenové. Důvodem je ohlášený návrat nizozemského politického matadora zpět na domácí scénu.

Stát žije na dluh. Utrácí víc, než kolik má, a pokud s tím nic neuděláme, dopadne to s námi hodně špatně. Proto musíme jednat hned. To je ta nejstručnější a zcela pravdivá odpověď na provokativní nadpis mého dnešního zamyšlení.

O účasti ruských sportovců za aktuálních podmínek mluví jako o reklamě na válku. Bývalý hokejový reprezentant a vítěz z Nagana Dominik Hašek bojuje za nastavení nových pravidel, která jim dovolí startovat a zároveň nebýt nástrojem propagandy. Sám uvažuje o vstupu do politiky. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Zákon o podpoře v bydlení a podpora bydlení obecně jsou u nás široce diskutovaná a hlavně dlouhodobě koncepčně neuchopená témata. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s resortem práce a sociálních věcí nyní přichází s vlastní verzí zákona, který má přinést systémové řešení této problematiky.

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Každý rok podle jeho slov umírá ve světe kvůli klimatické krizi sedm milionů lidí. „Musíme se probudit a začít s tím něco dělat,“ říká aktivista Arne Springorum, který je spoluzakladatelem české odnože spolku Poslední generace, stojící za „třicítkovými“ pochody Prahou a Brnem. Jaká je jeho motivace a bojí se například toho, že kvůli svým aktivitám opět skončí ve vězení? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Tornádo. Extrémní jev, který máme spojený především s Amerikou. Před dvěma lety se ale jižní Moravou prohnal silný větrný vír, který napáchal škody za zhruba patnáct miliard korun, vyžádal si šest lidských životů a stovky lidí byly zraněny. Jak pravděpodobné je, že by se podobná situace mohla v Česku opakovat, a daří se tornáda předpovídat? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal meteorolog specializující se na předpovědi počasí a fyziku konvektivních bouří Petr Zacharov.