KOMENTÁŘ: Slibovali rekordní investice do rozvoje Plzně. Ve skutečnosti však realizují pouhý zlomek. Co je důvodem?

Z meziročního srovnání čerpání finančních prostředků na stavební investiční akce je patrné, že nepoměr mezi realizovanými a plánovanými investicemi je obrovský. V posledních dvou letech se koalici hnutí ANO, Piráti a STAN podařilo realizovat pouhých 22 procent investičních projektů. Budu konkrétní, v roce 2024 nebylo čerpáno 2,747 miliard korun na stavební investiční akce oproti schválenému rozpočtu, což tvoří celých 78 procent alokovaných finančních prostředků. V kontextu zmíněného je určitým paradoxem, že tento fakt není brán vůbec v potaz. Ale naopak se investice na stavební akce navyšují o dalších 864 milionů oproti plánu na rok 2024. Vzhledem ke zkušenosti z předchozích dvou let je pravděpodobné, že se bude historie opakovat.

Rok od roku je tak bilance realizovaných investic horší. Výsledek je pak takový, že město Plzeň není schopno finance získané ze státního rozpočtu čerpat a na účtech je po dobu celého roku zhruba 4,3 mld. korun volných finančních prostředků.

Nejvýraznější propad nastal u investic v oblasti výstavby a rekonstrukce městského bytového fondu. Zatímco v roce 2022, na jehož konci současná koalice hnutí ANO, Piráti, STAN a Pro Plzeň přebírala vedení města, dosáhlo čerpání rozpočtu investic 33 procent, už v následujícím roce to bylo jen 21 procent. A V letošním roce? Pouhých 8,5 procenta. Alarmující je především vývoj v oblasti výstavby a rekonstrukce bytů ve vlastnictví města.

Minulý týden na jednání plzeňského zastupitelstva jsem předložil za opoziční klub ODS, KDU-ČSL a TOP 09 doporučení současnému vedení Plzně týkající se budoucí tvorby rozpočtů a čerpání finančních prostředků. Je třeba zaměřit se na příčiny a důvody nízkého čerpání finančních prostředků na stavební investiční akce. Přínosem by bylo také nechat se inspirovat příklady dobré praxe z minulosti, eventuálně z jiných měst.

Dále je třeba optimalizovat alokaci finančních prostředků do návrhu rozpočtu jednotlivých správců, nikoliv podle mocenského významu a přání jednotlivých členů RMP, ale dle reálných možností finanční prostředky smysluplně proinvestovat. Vedení města by mělo nastavit intenzivnější komunikaci a spolupráci s vedením jednotlivých městských obvodů, realizovat část stavebních realizačních akcí jejich prostřednictvím. A také by se mělo zaměřit na spolupráci s privátním sektorem formou PPP projektů.

Postoje členů Rady města Plzně, především však radní pro oblast bytové politiky Světlany Budkové (STAN), na konstruktivní podněty z opozičních lavic, byly bohužel odmítavé a naprosto neadekvátní. Potvrzuje se jediné, úřednický aparát odvedl velmi kvalitní práci po stránce technické. V tom má Plzeň dlouhodobě obrovský benefit. Chybí však politická vůle, tah na bránu a odpovědnost, která v tomto případě vede ke kumulaci financí města na bankovních účtech. Pokud vedení radnice nezmění svůj přístupu k čerpání finančních prostředků na stavební investiční akce, pak se nabízí už jen jediná možnost. A to požádat ČNB o přidělení bankovní licence, aby volné finanční prostředky na účtech města Plzně byly využity co nejefektivněji.

Autor David Šlouf (ODS) je lídr opozičního zastupitelského klubu SPOLU a bývalý radní pro oblast bytovou, ekonomickou, sociální začleňování a nakládání s majetkem