KOMENTÁŘ: Jak zvýšit důvěru v politiku

I když největší díl zodpovědnosti leží samozřejmě na vládě, za současnou situaci nese svůj díl zodpovědnosti i pozice, zejména ta parlamentní. Pokud se má Česká republika někam posouvat, pokud má fungovat v náročném prostředí a v tvrdé konkurenci mocenské i ekonomické, její systém potřebuje důvěru občanů.

Politická opozice vidí v současných problémech svou příležitost proti vládě. Je to pochopitelné, může ukazovat na všemožné nedostatky její práce. Měla by si ale uvědomit, že neoblíbenost vlády neznamená automaticky oblíbenost její a to ani v případě, že ji „vycházejí“ průzkumy preferencí. V reálné praxi by velmi pravděpodobně dělala mnoho kroků podobných těm, které dělá současná vláda a lidé to samozřejmě bez ohledu na to, co slibuje vědí. Prostor by tak, pokud se něco rychle nezmění, mohli dostat političtí extrémisté.  A to si nepřeje vůbec nikdo.

Proč to říkám? Protože pokud chceme zvýšit důvěru občanů v politiku je nezbytně nutné, aby všichni, kterých se to týká začali spolupracovat na společném prospěchu a přestali se při každé příležitosti očerňovat a nálepkovat. Nic se tak nevyřeší.

Co je třeba udělat?

• Stanovit jednoznačný, smysluplný a dosažitelný strategický cíl, ke kterému by se Česká republika měla ubírat a na kterém bude existovat shoda napříč různými názory.
• Deklarovat, že na všech důležitých krocích; třeba na penzijní reformě, nebo na strategii pro snižování státního zadlužení, se bude hledat shoda mezi těmi u vlády a těmi v opozici, protože jakmile si své role vymění, existuje reálná šance, že „nová“ vláda zvrátí vše, co provedla ta předchozí.
• Ten kdo vládne, bez ohledu na to, kdo to je, se zaváže všechny dílčí kroky provádět jako pro-sociální. Sociální integrita má absolutní přednost nad fiskální zodpovědností a to platí jak pro levici (která tímto heslem žije až nestřídmě), tak pro pravici.
• Ten kdo je v opozici má kritizovat kroky a práci toho, kdo vládne a to tak, že navrhuje své vlastní. Nikdy by se neměl snažit špinit nebo snižovat konkrétní osoby politiků a už vůbec by neměl napadat nezávislé instituce jako jsou soudy, nebo média, a obviňovat je z toho, že straní tomu druhému. Opět je jedno, kdo konkrétně to právě je.
• Ten kdo vládne musí své kroky vysvětlovat. Jasně, přehledně, smysluplně a hlavně s ohledem na to, co konkrétně dobrého každý konkrétní krok přinese pro konkrétní životy občanů a to nejenom „spřízněných“ voličů, ale všech. Obecné fráze typu „děláme to pro budoucnost“ jsou neuvěřitelné, nekredibilní a nesmyslné protože drtivou většinu občanů zajímá to, co je teď.

Takových bodů existuje samozřejmě mnohem více, zde jsem se snažil vyjmenovat ty základní. Pokud se na nich politici dokáží dohodnout a hlavně, pokud se dle nich dokáží začít chovat, důvěra nejen ve vládu, ale ve vládnutí jako celek, v politický systém a prostředí. Jedině tak se nejenom posuneme dál, ale dost možná že zachováme i svou integritu a dosavadní existenci.