Je tu nový ročník Chance ligy a s ním šance pro zlepšení. Hlavní úkol? Nehrát jiný fotbal, než byl k vidění na mistrovství světa a než ten, který má v erbu Liga mistrů. Co na to řeknou tři stěžejní kandidáti na mistrovskou korunu?

První důsledek fiaska české reprezentace na největším svátku fotbalu je na světě. Hlavní trenér Miroslav Koubek rezignoval. To by však měl být jen začátek. Přijmout osobní odpovědnost by měli i šéf svazu David Trunda, generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a všichni, kteří nasměrovali domácí fotbal do mezinárodního podprůměru. Ale právě Koubkův pád ukázal, že se opět dělá spíš politika, než že by vypuklo tolik potřebné ozdravné zemětřesení.

Ani jednou v normální hrací době, respektive v prodloužení neprohráli během, přesto museli hráči Viktorie Plzeň přenechat postup do osmifinále Evropské ligy Panathinaikosu Atény. Smůla? Kdepak, schovat se za nedostatek štěstí by klub multimiliardáře Michala Strnada nikam neposunulo. Na místě je věcná analýza.

Příště to bude lepší? To si říkají fanoušci v souvislosti s fotbalovou reprezentací pod vedením Ivana Haška od jeho nástupu. Jenže lepší to nebude. Protože to nemůže být lepší.

Sen Viktorie Plzeň o návratu do Ligy mistrů se rozplynul. Co musí nastat, aby se třeba za rok velkou touhu, nejen Západočechů, ale celého českého fotbalu, podařilo naplnit? Nefňukat, neulehčovat si cestu, a neopakovat chyby, které se staly osudnými. Teď si detailněji rozebereme dva zásadní přehmaty.

Český fotbal má nového šéfa. Skutečným vítězem jsou však zastánci nechvalně známých kapříků a nakloněných rovin. Hlavně ti dostali Davida Trundu k veslu, čímž se ani on sám netajil. Berbrovské klice tím narůstají opět křídla, desátky za prokázanou službu si totiž umí vybrat i s úroky.

Ve čtyřiašedesáti dobyl s Viktorii Plzeň mistrovský titul. O devět let později slavil se stejným týmem postup do čtvrtfinále Konferenční ligy. Nyní Miroslav Koubek bojuje ve třiasedmdesáti s mužstvem ze Štruncových sadů o vstupenku do čtvrtfinále Evropské ligy.