Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekStředa, 23. února 2022, 14:00
Mýtus, že na veganskou stravu přechází jen ti nejzarputilejší ochránci zvířat, je už (nejen) v české společnosti dávno překonán. Počet vyznavačů rostlinné stravy stále roste a nemusí to být jen módní směr, který lidi motivuje k radikální změně jejich jídelníčku. Zdraví, etika ale i životní prostředí jsou pilíři veganské filozofie.
Mnoho příznivců veganství zdůrazňuje pozitivní vliv rostlinné stravy na zdraví, a to především v podobě redukce hmotnosti, cholesterolu, regulace krevního tlaku či lepší funkci ledvin. Jelikož veganská strava obsahuje zpravidla menší množství nasycených mastných kyselin a cholesterinu, mluví se v souvislosti s ní i o prevenci některých nádorových onemocnění.
Zvýšený příjem čerstvé zeleniny a ovoce, ořechů a semen, luštěnin či nekonvenčních obilovin jako třeba pohanka nebo jáhly v jídelníčku vegana výrazně přispívá k pestrosti stravy jedince. Na mnoho z těchto potravin, např. jáhly či lněné semínko je nahlíženo jako na superpotraviny, které obsahují velké množství zdraví prospěšných vitamínů, minerálů či aminokyselin.
A není to jen otázka zdraví, co vede mnoho lidí ke změně stravovacích návyků. Jedním z důležitých aspektů je i problematika životního prostředí.
O klimatických změnách se mluví už mnoho let a stále více se ozývají hlasy, že produkce masa a živočišných výrobků má obrovský dopad na změny klimatu. Česká veganská společnost udává, že živočišná výroba je zodpovědná za 18% emisí skleníkových plynů, což je vyšší podíl než má celosvětová doprava. A byť nám živočišná složka poskytuje v průměru pouze 18% z celkového úhrnu přijatých kalorií, zabírá její produkce až 83% zemědělské plochy.
Jelikož se očekává, že světová populace v roce 2050 dosáhne 9 miliard a bude třeba všechny nasytit, bude při stávající spotřebě masa a mléčných výrobků podíl zemědělské plochy růst. To by byl velký problém pro biodiverzitu, a to zejména v oblasti dnešních pralesů, které jsou systematicky káceny za účelem získání nové zemědělské půdy. Některé studie ukazují, že bez konzumace masa a mléčných výrobků by zemědělské plochy mohly být zredukovány o více než 75 %, což je oblast rovnající se rozloze USA, Číny, Evropské unie a Austrálie, přičemž by bylo stále možné nakrmit veškerou populaci světa.
Vegani často čelí kritice, že některé živiny, např. železo či nenasycené mastné kyseliny Omega 3, které jsou v povědomí společnosti spojené hlavně s živočišnou stravou, se při veganské stravě nevstřebávají optimálně. To některé studie ale odmítají s tím, že vegan, který dbá o vyváženou stravu nemá v krvi méně těchto živin než konvenčně se stravující jedinec. Proto je ve veganství, stejně jako u každé jiné formy stravování, důležité dbát na vyváženou sestavu potravin.
Kombinace rostlin bohatých na proteiny jako jsou luštěniny, sója, obiloviny, oříšky a různá semena se postarají o přiměřenou konzumaci bílkovin. Čerstvé ovoce a zelenina zas dodají vitamín C, které napomáhá vstřebávání železa. Rostlinné potraviny bohaté na železo jsou zejména quinoa, červená čočka, sezamová semínka, listová zelenina a sušené ovoce. Lněné semínko se zase postará o doplnění Omega-3 mastných kyselin. Pro doplnění vitamínu B12 se doporučuje jeho suplementace v podobě doplnňků stravy.
Ať už je člověk vyznavačem veganství či nikoliv, zařadit do svého jídelníčku více rostlinné stravy má prokazatelně velký vliv nejen na naše zdraví. Široký sortiment zdravých rostlinných produktů nejen pro vegany nabízí DM drogerie.
