Za únor přibylo v Česku 815 lidí nakažených svrabem. Meziročně to představuje nárůst o bezmála 80 procent. Vyplývá to ze statistik Státního zdravotnického ústavu (SZÚ). Nelichotivou přední příčku v počtu nakažených si drží Plzeňský kraj, kde hygienici jen za únor evidovali 98 případů.
Podle odborníků je možnou příčinou tak rapidního nárůstu kožního onemocněni celkový pokles imunity populace kvůli vysokým hygienickým standardům. Svůj podíl na tom může mít také migrace a s ní spojená zhoršená hygienická úroveň a také turismus.
„K poklesu imunity dochází, protože nejsme v kontaktu s původcem onemocnění, tedy zákožkou svrabovou. Je to kvůli léta existujícím hygienickým opatřením a standardům vyspělé společnosti," uvedla pro Českou televizi epidemioložka Kateřina Fabiánová.
Kolektivní přecitlivělost se podle epidemioložky objevuje cyklicky, zhruba jednou za 20 až 30 let, a to v závislosti na míře hygienických standardů a způsobech chování.
Nejčastěji se svrab přenáší přímým kontaktem s infikovanou kůží i přes oblečení nebo ložní prádlo. Nemoc se často zaměňuje s ekzémem. V Česku patří svrab k nejčastějším příčinám nemocí z povolání. Postihuje hlavně pracovníky ve zdravotnictví a v sociálních službách. Mezi nejcitlivější skupinu ale patří děti do 14 let, jelikož u nich dochází k rychlému šíření nákazy.
Jedinou prevencí proti svrabu je dodržování zásad osobní hygieny, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo a vyhýbat se těsnému kontaktu s neznámými osobami. Riziko nakažení svrabem ale není možné zcela vyloučit.
Původcem onemocnění je roztoč zákožka svrabová. Samička si hledá zrohovatělé vrstvy kůže, kam se zahrabe. V kůži si tvoří chodbičky, do kterých naklade dvě až tři vajíčka. Ta se po zhruba čtyřech dnech mění na larvy. V dospělé jedince dorostou do tří týdnů. Infekce se obvykle projeví za čtyři až šest týdnů. Pokud se jedná o opakovanou infekci, může se nemoc projevit i po 24 hodinách.
Mezi příznaky onemocnění patří noční urputné svědění a změny na pokožce, které připomínají ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, bradavky, oblast genitálií a podpaží. U dětí jsou to spíše dlaně, plosky nohou, obličej a záda. Nákaza se může projevit i zduřením lymfatických uzlin v podpaží. Pro zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách.
Hygienici doporučují po zjištění infekce veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a podobně vyčistit od infekce například vynesením ven, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysátím vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Nákazu může způsobit i jedna jediná zákožka, a tak je nutné postupovat opravdu důkladně. Od zvířat se svrabem nakazit nelze, může ale dojít k podráždění kůže. Léčba je poměrně jednoduchá a spočívá v přemazávání těla speciálními mastmi, které jsou vázany na lékařský předpis.
V Česku je svrab nejčastějším parazitárním onemocněním. Je nutné, aby lidé vždy vyhledali lékaře. Svrab podléhá ohlašovací povinnosti a dermatologové mají zákonnou povinnost všechny případy hlásit na hygienickou stanici, která zajistí v daném kolektivu veškerá protiepidemická opatření.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
A to je ještě brnkačka proti tuberkulóze, HIV a dalším nemocem, které se šíří raketově šíří po příchodu ekonomických turistů z Ukrajiny...
