Plzeňský kraj a Krajská hygienická stanice vytvoří portál ochrany veřejného zdraví pro všechny občany

„Chceme, aby dnes prezentovaný obsáhlý materiál nebyl dokumentem do šuplíku, ale aby ho měli k dispozici v přístupnější a ne tolik odborné verzi také naši občané. Portál by měl formou otázek a odpovědí zlepšit zdraví obyvatel, protože ze 70 procent jsme schopni ho ovlivnit sami. Zdravotní péče to nevyřeší, ta se jen snaží vrátit lidi zpátky," náměstek hejtmana pro zdravotnictví Pavel Hais (Piráti). Podle něj už na portálu pracuje krajský výbor pro informatiku. Část dat dnes prezentované analýzy už příští týden zveřejní na svých webech kraj i KHS.

„Chybí osvěta o zdravotním stavu populace," podotkl ředitel KHS Michal Bartoš. Podle něj se bude portál aktualizovat průběžným aktuálními informacemi. Zvolili jsme formu nejčastějších otázek a odpovědí, bude to řazené chronologicky podle oblastí, pohlaví, životních situací a dalších. „Po Novém roce ho chceme postupně rozbíhat a budou přibývat další moduly," uvedl. V tak komplexím pohledu by byl portál podle Bartoše mezi kraji ČR ojedinělý.

„KHS mají ze zákona povinnost každých pět let analyzovat zdravotní stav obyvatel. Kraje to dělaly, ale kvůli mnohem složitější dostupnosti dat během covidu to řada krajů odsunula," řekla autorka analýzy předsedkyně Národní sítě podpory zdraví Kateřina Janovská. Podle ní je Plzeňský kraj jedním z mála krajů, který obsáhlou studii nechal zpracovat.

Plzeňský kraj si drží nelichotové prvenství

Podle mluvčí kraje Heleny Frintové z například vyplynulo, že ve výskytu zhoubných nádorů je Plzeňský kraj v mezikrajském srovnání na neblahém prvním místě a incidence zhoubných novotvarů u mužů a žen ve všech sledovaných letech výrazně přesahuje průměrné hodnoty pro celou ČR. Ročně je potvrzeno 4500 nových případů onemocnění zhoubnými nádory. Nejčastějšími typy u mužů jsou nádory prostaty, tlustého střeva, konečníku, plic a průdušek a močových cest. U žen to jsou nádory prsu, pohlavních orgánů, tlustého střeva a konečníku.

Bartoš považuje dokončenou analýzu ze velmi důležitou pro celý region. KHS ji nechala zpracovat se zpožděním zaviněným covidem, který ale zase zdravotníkům poskytl spoustu dat, která do té doby neměli, a ukázal nové trendy, na něž se musí zaměřit. Šéf hygieniků vidí dva neblahé dopady. „Zcela nejhorší je odklad elektivní péče, která snesla odkladu, jako jsou plánované operace, vyšetření, screeningy, a s tím související řada vážných onemocnění a bohužel i úmrtí během covidu," uvedl. Podle něj je tento dluh obrovský a návrat do předcovidového stavu potrvá řadu let.

Druhým problémem, kde ale KHS s krajem mohou nejvíc intervenovat, je sebekázeň a uvědomění si vlastního zdraví a zdravotního stavu lidí. „Covid zhusta přispěl k tomu, že lidé přestali vnímat zdraví jako něco, co je jim dáno jako dar a o co je třeba pečovat a mít k tomu vztah," řekl Bartoš. Začíná to na běžných hygienických návycích, jak lidé pečují o své tělo, jak chrání nejen sebe, ale i lidi okolo. Vidět to bylo podle šéfa hygieny denně v souvislosti s rouškami, respirátory a očkováním. To se výrazně zhoršilo a data tomu nasvědčují, uvedl.

Ve většině ukazatelů se podle studie kraj pohybuje na průměru ČR. „Jediná oblast, kde vyčnívá, je incidence nových nádorů. V některých je nejhorší, třeba tlustého střeva a konečníku u mužů a prsu u žen," podotkla Janovská. V posledních dvou letech se stiuace zlepšila, což je ale do značné míry dáno tím, že lidé nechodili na prevenci. „V dalším roce dvou můžeme čekat, že se zas objeví mnohem víc případů a v pozdějších stadiích," dodala.