Zatímco výskyt pesticidů v povrchových i podzemních vodách je alarmující a v podstatě se nelepší, u potravin by se mohlo zdát, že žádný problém neexistuje. Výsledky kontrol hodnotí experti dobře, vzorků s nadlimitním výskytem zbytků pesticidů jsou jednotky. Problém ale existuje, například v podobě koktejlů pesticidů, o nichž se ví, ale na státní úrovni se neřeší.
Většina čísel kolem pesticidů je protkána rozpory, pro které se jen těžko hledá vysvětlení. O tom, jak matoucí jsou naše česká celonárodní čísla o spotřebě pesticidů, už jsme psali zde a naťukli jsme i to, že skvěle vycházející srovnání s Evropskou unií nemusí být zase tak skvělé.
Zbytky pesticidů v potravinách, tak zvaná rezidua, a to, zda nepřekračují zákonné limity, v Česku sleduje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Záchyty inspektorů se v posledních letech příliš nemění. „Pro komodity jako je ovoce a zelenina jsou odhalené záchyty reziduí pesticidů v nadlimitní výši výjimečné a ročně jde jen o jednotky,“ uvádí Národní akční plán k bezpečnému používání pesticidů v ČR pro 2018 až 2022. Zároveň ale úředníci sami přiznávají, že u některých komodit je kontrolovaných vzorků tak málo, že výsledná čísla nemají moc smysl. V posledních několika letech, včetně těch covidových, navíc klesal počet prověřovaných vzorků.
Ministerstvo zemědělství (MZe) si ve svém poslední plánu zaměřeném na pesticidy nekladlo, pokud jde o potraviny, žádné vysoké cíle. Jediným stanoveným ukazatelem bylo snížit do roku 2020 oproti průměru let 2009 až 2012 rezidua v potravinách a v surovinách určených pro výrobu potravin o deset procent. Tento cíl se navíc týkal jen potravin a surovin vyrobených v Česku.
Zda se podařil splnit, nejde s určitostí říci. V letech 2009 až 2012 bylo v průměru odhaleno 0,94 procent vzorků, kde byla nalezena rezidua pesticidů nad zákonným limitem. Testovalo se necelých tři sta vzorků ročně. Poslední čtyři roky prověřili inspektoři, spadající pod ministerstvo zemědělství, jen v průměru 142 vzorků ročně, tedy o polovinu méně. V roce 2020 šlo jen o 65 vzorků a nad zákonným limitem bylo nula kusů.
„Z celkového přehledu vyplývá, že výskyt reziduí pesticidů v potravinách rostlinného původu je variabilní. Vzhledem k proměnlivému počtu vzorků a počtu sledovaných pesticidů je zobecňování výsledků problematické,“ uvádí k výsledkům mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Čistě matematicky lze podle úředníků říci, že průměrný počet vzorků překračující maximální limity reziduí (MRL) v období 2009 až 2012 činil 0,94 procenta, zatímco průměrný počet vzorků překračující MRL v období 2013 až 2020 činil 0,8 procenta.
Celkem loni SZPI podle své výroční zprávy zkontrolovala na pesticidy 1083 šarží potravin, přičemž nevyhovujících jich bylo 27 (tedy 2,5 procenta). Jednalo se především o vzorky zelených čajů, chilli papriček, papriky, bazalky nebo koriandru.
Podobné výsledky jsou vidět i na úrovni celé Evropské unie. Každoročně je publikuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), vychází přitom jak z vlastních dat, tak z těch národních. Poslední výsledky byly vydané letos a byly založeny na analýzách 88 tisíc vzorků (podle dat z roku 2020) a více než šesti stovek pesticidů. K překročení limitů došlo u 5,1 procenta z nich, což je více než o rok dříve, kdy šlo o 3,9 procenta. Celkem 40 procent vzorků obsahovalo nějaká rezidua pesticidů, i když nepřekračovalo zákonné limity.
Nejhůře z pohledu záchytů potravin s nadlimitními pesticidy vychází země jako Bulharsko (16 procent vzorků nad zákonným limitem), Malta (9 procent), Kypr (8,9 procenta), Řecko (6,5 procenta), Belgie (6,25 procenta), Chorvatsko (6 procent), Polsko (5,7 procenta). Jak připomínají ve své připravované metaanalýze experti Hnutí Duha, pro Česko je důležité hlavně špatné umístění Bulharska a o rok dříve i Polska (kdy bylo třetí nejhorší, loni se ale polepšilo). Z Bulharska podle dat Českého statistického úřadu dovážíme například grapefruity, citróny, melouny, ale i papriky a okurky.
Velkým problémem zůstávají u potravin koktejly pesticidů, kde zatím ještě neexistují vědecké studie, jaký je jejich dopad na lidské zdraví. Jde o to, že na řadě potravin jsou změřeny zbytky ne jednoho ale vícero pesticidů. A protože jsou všechny pod zákonným limitem, nepovažují se za problém. Ale jen proto, že jejich toxikologické účinky dnes nejsou známy. Zdravotní dopady pesticidů jsou přitom už dnes dobře popsané, od těch na reprodukční a imunitní systém, po karcinogenní účinky.
Výsledky z laboratoří mapující pesticidové koktejly nejsou ani zdaleka pozitivní. Z analýzy EFSA vyplývá, že dva a více různých pesticidů bylo zachyceno na 27 procentech vzorků. Našli se přitom i „šampioni“, kdy například na jahodách neznámého původu bylo odhaleno 35 různých pesticidů. Nejčastěji se chemický koktejl podle evropských dat objevoval na potravinách jako papriky, jablka, pomeranče, hrušky, jahody, hroznové víno, mandarinky a broskve. Evropský úřad pro bezpečnost potravin proto nabádá jednotlivé státy, ať si hlavně pomerančů a hrušek (zachycených třináct až čtrnáct pesticidů) všímají.
K podobně alarmujícím výsledkům ostatně dospěli i čeští kontroloři v roce 2019, kdy se naposledy podrobně touto problematikou zabývali. „Problém je, že se kombinuje příliš mnoho pesticidů z různých potravin v dietě a jejich vliv studován není. Testuje se vždy jen jeden pesticid samostatně. To je slabina systému a riziko pro zdraví spotřebitele,“ uvedl tehdy na konferenci k prezentaci výsledků studie v roce 2019 Jiří Ruprich, šéf Centra zdraví, výživy a potravin při Státním zdravotním ústavu.
Běžně se stravující člověk do sebe v průběhu dne tedy dostane celou sadu chemických látek, i když každá jednotlivá je bezpečná. Jak ale působí dohromady se zatím neví. A z odpovědí se zdá, že to nikoho netrápí.
„Během pandemie se problematika zastavila,” uvádí nyní Jiří Ruprich na otázku, zda se nějak za uplynulé roky posunulo řešení pesticidových koktejlů. To samé se týká i studií o jejich dopadech na lidské zdraví. „Vše se studuje, ale oficiálně se mixtury pesticidů neřeší,“ dodává s tím, že se nechystá ani nová legislativa. Ta by musela být jasně popsána z EFSA.
Záchyty pesticidových koktejlů se přitom stále objevují i v Česku. „V principu jde o dovoz od mnoha cizích farmářů, kteří používají různé pesticidy (například Kambodža). Ale jsou to velmi malé zásilky, které většinou nemají zásadní vliv na veřejné zdraví,“ tvrdí Ruprich.
Záchyty těchto chemických směsí lze vysledovat i z posledních tiskových zpráv SZPI (ta na otázky Ekonews neodpověděla, pozn. aut.). V těchto případech už jde o ty, kde zdravotní rizika hrozí. Například v květnu zachytili inspektoři a celníci šest zásilek chilli papriček, bazalky, koriandru a rambutanu, kde laboratoře našli koktejl až sedm pesticidů v nadlimitním množství. A dokonce i v Evropě od roku 2008 zakázaný silný insekticid carbofuran, ten byl objeven jak v papričkách, tak v bazalce. Dohromady bylo těchto jedy opředených potravin 600 kilo.
Podobný záchyt udělali inspektoři a celníci na stejných potravinách a také z Kambodže letos už dvakrát. Dovozci jsou vždy malé firmy, s.r.o s majiteli vietnamského či asijského původu.
Inspekce s nimi má podle svých pravidel zahájit řízení o uložení pokuty. Oddělit „zrno od plev“ se v tomto ohledu snaží i obchodní řetězce, které si dělají na pesticidy své vlastní kontroly. A řada z nich má, pokud jde o limity na pesticidy obecně, ale i jejich koktejly, přísnější měřítka než jsou ty státní.
Zahraniční obchodní řetězce mají nastaveny vlastní systémy kontroly pesticidů. Například Kaufland a Lidl (podnikají samostatně, ale patří do jedné německé skupiny Schwarz, pozn. aut.) vyžadují po dodavatelích ovoce a zeleniny, aby rezidua pesticidů činila maximálně jednu třetinu hodnoty povolené zákonem.
„Po dodavatelích ovoce a zeleniny již třetím rokem požadujeme padesát procent z mezního zákonného limitu na pesticidy,“ uvádí i za obchody Albert ředitel komunikace Jiří Mareček. Tesco a Billa na otázky neodpověděly.
Některé řetězce současně omezují a vyžadují i určitý maximální počet reziduí pesticidů na jedné potravině. Lidl, Kaufland i Penny Market vyžadují, aby jich nebylo více než pět.
Obchodníci si sami dělají vlastní analýzy u sebe prodávaného ovoce a zeleniny. „Pravidelně, jednou měsíčně, nabereme ve skladu tři čtyři kilogramy a posíláme je do laboratoře,“ popisuje expert jednoho z řetězců.
Pokud laboratoře odhalí nadlimitní množství, hlásí obchody porušení na SZPI. „Dodavatel je zablokován do doby dodání nových testů, které prokáží, že nově dodávané zboží je v pořádku,“ uvádí mluvčí Kauflandu Renata Maierl s tím, že překročení limitu nad zákonné limity je u nich hluboce pod jedním procentem kontrolovaných vzorků.
Úterý, 5. července 2022, 15:35
Skončila platnost starších vzorů bankovek v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 korun z let 1995 až 1999. Další dva roky bude možné neplatné bankovky vyměnit na pokladnách bank a na všech sedmi územních zastoupeních České národní banky. Jedno...
„Pokud najdeme množství, které překračuje námi nastavené limity, stahujeme produkt z prodeje a společně s dodavatelem hledáme zdroje a důvody překročení. Následně nastavujeme nápravná opatření. V případě, že dojde k opakovanému překročení limitů, ukončujeme s daným dodavatelem spolupráci zcela,“ popisuje i mluvčí Penny Marketu Tomáš Kubík. Podle jejich dat neprojdou „řádově nízké jednotky procent všech dodávek“. Nejčastěji odhalené případy nadlimitního množství je u produktů z Polska či Turecka, doplňuje Kubík.
Převážně zahraniční trendem jsou také výrobky označené jako „pesticides free“ neboli „bez pesticidů“. V Česku zatím na regálech moc k vidění nejsou, k jedné z mála výjimek patří česká rajčata ze skleníku anebo citróny. Pod značkou Bez pesticidů dodává například na pulty Tesca, Kauflandu, či online prodejce Rohlík.cz rajčata Farma Bezdínek. Na webu vysvětluje, že „bez pesticidů“ znamená, že zbytky pesticidů jsou do maximální hladiny 0,01 mg/kg. To je stejná úroveň jako je stanovená pro bio výrobky či kojeneckou výživu.
Renata Maierl z Kauflandu v této souvislosti poukazuje, proč třeba nenesou označení bio: „Artikly jako rajčata, okurky někteří pěstitelé pěstují jako bio, nemohou je však takto označit, jelikož ve sklenících se rostliny nepěstují v půdě ale v různých jiných substrátech.“
Alice Kouřilová ze Zelinářské unie Čech a Moravy na druhou stranu upozorňuje, co se pod označením „bez pesticidů“ skrývá. „Označení ´pesticides free´ neznamená, že při pěstování nebyly použity pesticidy, ale byly použity v kombinaci s dalšími postupy ochrany rostlin jako biologická ochrana, ekopřípravky tak, aby sklízený produkt již neobsahoval žádná rezidua pesticidů,“ uvádí. Právě rajčata ze skleníků mají z tohoto pohledu výhodu, protože skleníkový prostor je uzavřený a kontrolovatelný systém. V něm se cíle „bez reziduí pesticidů“ realizuje snadněji než v polních podmínkách.
„I dalších státech EU a ve světě se zatím v produkci v polních podmínkách jedná o malou část produkce. Je to ale trend, kterým se české zelinářství určitě bude snažit ubírat – potřebujeme k tomu podporu výzkumu, abychom dokázali bezreziduální produkci adaptovat na tuzemské podmínky a měnící se klima,“ uzavírá Kouřilová.
Článek je součástí série Jedy v potravinách věnované pesticidům, kterou podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
