Plzeň si ve středu 21. srpna připomněla srpnové události roku 1968, kdy do tehdejšího Československa vpadla vojska pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Vzpomínkové setkání k této události se konalo v budově Českého rozhlasu Plzeň a také na náměstí T. G. Masaryka. Obou akcí se za město Plzeň zúčastnil primátor Martin Baxa.
Srpnové dny v roce 1968 v redakci Československého rozhlasu v Plzni nelze zapomenout. Informace o vstupu vojsk vysílal na velmi krátkých vlnách, rozhlasu po drátě i na středovlnném vysílači. Právě na technice plzeňského rozhlasu bylo tehdy závislé celostátní vysílání a slyšitelnost Plzně byla dobrá i v zahraničí. Budovu rozhlasu při srpnových událostech spontánně bránily stovky Plzeňanů. Květiny k pamětní desce věnované tehdejším obráncům rozhlasu položil spolu s primátorem ředitel Českého rozhlasu Plzeň Zdeněk Levý.
„To, co se tady dělo v srpnových dnech, patří mezi nejsvětlejší okamžiky jinak tragického období 21. srpna 1968,“ řekl přítomným primátor Martin Baxa. Vedle okupace vojsky podle jeho slov přinesl srpen 1968 také konec nadějí, jež okupaci předcházely a souvisely s Pražským jarem. „Pražské jaro znamenalo pro miliony Čechoslováků naději, že se uvolní tuhý komunistický režim, že zavládnou svobodnější poměry, spadnou okovy, které dělaly život v komunistickém Československu složitým a nesvobodným,“ uvedl Martin Baxa. Naděje po svobodě se zhmotnila v souvislosti s událostmi kolem plzeňského rozhlasu, kdy redaktoři i Plzeňané několik dní bránili násilnému zabrání rozhlasu okupanty. To byly podle primátora světlé okamžiky temných srpnových dní.
Vůbec nic pozitivního už ale podle Martina Baxy není možné najít na 21. srpnu 1969, od něhož uplynulo 50 let. „Události s tímto spojené nelze nazvat jinak než Češi proti Čechům. U příležitosti ročního výročí sovětské okupace stále ještě desítky tisíc lidí v Československu, zejména ve velkých městech, v menší míře i zde v Plzni, vyjádřily svou nespokojenost s tím, co se za rok odehrálo. S tím, že se nenaplnily ideály zápalných obětí v čele s Janem Palachem, s tím, že postupovala plíživě a stále naléhavěji normalizace. Ti, kteří zjednali 21. srpna 1969 v ulicích našich měst pořádek, už nebyli okupanti, ale byli to samotní představitelé tehdejší československé represivní moci. Brutálně rozehnali poslední projevy odporu proti nastupující normalizaci. Jednadvacátý srpen 1969 se tak stal pomyslnou černou tečkou za jakýmikoliv nadějemi, které ještě zůstávaly spojeny s Pražským jarem,“ dodal Martin Baxa.
Události 21. srpna 1968 si ve středu také připomněli občané, zástupci města, Plzeňského kraje a Městského obvodu Plzeň 3 společně se zástupci Vojenského spolku rehabilitovaných vojáků Armády České republiky (VSR AČR) u pamětní desky tohoto spolku na náměstí T. G. Masaryka v Plzni. Daná pamětní deska byla odhalena v loňském roce.
