V celé republice asi nenajdete člověka, který by se zatajeným dechem nesledoval následky ničivé bouře a tornáda, které se prohnalo jižní Moravou. Během několika hodin se vzedmula obrovská vlna solidarity. Lidé posílali finanční dary a snažili se být užiteční. Pomocnou ruku podali i ti, kterých bylo na místě katastrofy za potření nejvíce-řemeslníci a pokrývači. Parta takových fachmanů vyrazila na místo také z Domažlic bezprostředně po neštěstí.
Tornádo 24. června zasáhlo především Břeclavsko a Hodonínsko, kde poškodilo na 1200 domů. Živelní pohroma si vyžádala šest obětí, asi 200 lidí bylo zraněno. Ve stejný den řádila bouře také v obcích Stebno a Blatno na Lounsku, kde způsobila milionové škody.
Pětičlenná parta pokrývačů z Domažlic v doprovodu dalších kolegů odjela jen pár dní po ničivé bouři na jižní Moravu. Jako první řešili ubytování, které nalezli přes své známé v Hodoníně. Žádný luxus to nebyl, místo střechy byla i zde modrá plachta. Další dny pak pomáhali v Lužanech a v Moravské Nové Vsi.
„Když člověk přijede, tak na to kouká s otevřenou pusou. Známe to z filmů, a to mnohdy ještě hodně špatných. Ale když to pak vidíte na vlastní oči, navíc u nás! Bylo to neuvěřitelné. Baráky zmizely, auta visela na stromech nebo je vítr odnesl o několik set metrů dál. Jezdili jsme, pracovali a koukali, jak to dokázalo pohnout s krovy, vyvalit celé zdi a podobně. Pomáhali jsme ještě plachtovat v samotném Hodoníně, kde se pak opět trochu zvedl vítr a nějaké plachty se zase srolovaly,“ popisuje podnikatel Josef Černý.
Když na místo přijeli, byla už většina střech provizorně překrytá právě plachtami. Proto mohli hned začít se samotným pokrýváním tam, kde byl materiál. „Materiálu nebylo mnoho ani před tím neštěstím. Máme ale dobré vztahy se stavebninami První Chodská, která tam udělala akci a na určité domy dodala materiál zdarma. My si pak prověřili, které baráky by to mohly být. Jednalo se převážně o domy, na které by se nevztahovala pojistka. Často také šlo o objekty, kde bydleli starší lidé. Krytinu zadarmo dodávala i KM Beta, akorát to vždycky chtělo specifikovat, na který konkrétní dům to jde a který je připravený. Do druhého dne jsme materiál měli,“ říká Černý.
Firmy měly na místě i své koordinátory, kteří obcházeli obyvatele a počítali, kolik materiálu bude zapotřebí. Domažličtí dobrovolníci tam byli od neděle do pátku. Předtím ještě požádali doma sousedy, zda by nechtěli poslat také nějakou materiální pomoc. Nakonec jí bylo tolik, že se vše ani nevešlo do jednoho auta. Ve finále tak vyrazily na Moravu tři vozy.
„Byla tam naše parta pěti lidí, plus se k nám přidali i další čtyři pokrývači. Další dva jsme vyslali samostatně třetím autem, ve kterém byla pomoc od lidí. Ti tam jeli jen na otočku. Práce je tam pořád hrozně moc už jen na těch plachtách, které větší vítr může strhnout. S materiálem je to asi také už lepší. Myslíme si, že za dva až tři týdny bychom tam na týden znovu jeli. Teď ale máme hodně práce i tady a své závazky,“ uzavírá Černý.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
