Zemědělce v Plzeňském kraji přemnožení hraboši netrápí. Situace je na většině polí stejná jako v jiných letech. Kritická je podle nich hlavně na Moravě, zejména v obilnářských oblastech. Většina farmářů chápe záměr použít na jejich plošné hubení jed.
Plošnou aplikaci jedu na hraboše, kteří likvidují úrodu a mohou sežrat i osivo před zimou, tento týden zemědělcům v postižených oblastech povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Ekologové i ministerstvo životního prostředí (MŽP) se proti tomu ohradili, plošná aplikace jedu Stutox II podle nich ohrožuje ptáky, divokou zvěř i psy a kočky. Ministerstvo zemědělství naopak argumentuje přemnoženými hlodavci a zdravotními problémy, které mohou hraboši způsobit. Stát dnes dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu. Debata má pokračovat v pondělí a mají se jí zúčastnit zástupci MŽP, zemědělských nevládních organizací i například ornitologů.
"Pokud se v kraji někde něco objevilo, tak to nebylo nějaké divoké, tak jako na Moravě. Místně to může být, ale o plošném výskytu hlodavců nemám z žádného okresu informace," řekl předseda Agrární komory Plzeňského kraje Jaroslav Šíma. Podle něj už ale o povolení plošného využití jedu požádal jeden farmář, podle informací je z Domažlicka. Ani dříve neměli zemědělci z kraje problémy s přemnoženými myšmi. A to ani v letech, kdy jako letos nebyly mrazy či voda, která by je vyplavila.
Argumentace veřejnosti nejsou podle Šímy vždy relevantní. "Přinesou médiím mrtvého zajíce, ale bůhví, kde ho vzali, jestli nebyl vycpaný," řekl s nadsázkou. Navržená opatření jsou velmi choulostivá. "Všichni vědí, že je plošné hubení špatně, ale bylo by dobré, kdyby někdo řekl, jak to je dobře," řekl. Zemědělec, který se bojí, že nebude mít žádnou úrodu, hledá všechna možná řešení. Dosud povolená bodová likvidace, kdy se sype látka pouze do nor, je na desetihektarovém poli práce pro deset lidí na celý den. "Každý ví, kolik je děr, když jsou někde myši," uvedl.
"S hraboši problém nemám, myši tu nejsou," řekl Radovan Sochor, spolumajitel rodinného statku u Železného Újezdu na jihu Plzeňska, který hospodaří na 200 hektarech. Podle něj je to lokální problém. "Taková endemická záležitost, řekl bych," uvedl. Problémem je, že mají v přírodě málo přirozených nepřátel. Podle Sochora není jed nikde žádoucí, ale jinak se to zřejmě řešit nedá. Přírodní postup, chytání do pastí a obětování části úrody, už nikdo nedělá, protože se myší chytí jen pár. Jeden hraboš může mít za rok až stovky potomků.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
