Hubnutí mužů je jiné. Skvěle funguje i párové shazování kilogramů

Jaký je rozdíl v hubnutí žen a mužů?
Zásadní. Metabolismus muže je v mnoha směrech odlišný od ženského. Úkolem ženy je zachování rodu a přežití za všech okolností. To je jeden z důvodů, proč si uchovávají v průměru o 10 procent větší množství tuku než muži a proč se ho obtížněji zbavují.

Takže když chce zhubnout muž, má poměrně velkou šanci?
Dá se to tak říct. Muži jsou prostě lovci, jejichž úkolem je běhat za mamuty. Tuku tolik nepotřebují a lépe se ho také zbavují.

Co tedy mužům hlavně při hubnutí komplikuje situaci?
Hlavně fakt, že už nemají potřebu lovit a běhat za mamuty. Dnes loví klienty po telefonu, přes video chat a maximálně za nimi jedou autem. Přitom toho většinou snědí mnohem více než naši předci. Navíc tisíci let utvrzované role mužů a žen moc nevedou k tomu, že by zrovna hodně času trávili v kuchyni a na nákupech. Když to shrneme: hýbeme se málo, jíme více, a navíc si nejsme schopni udělat čas na přípravu jídla, případně to vůbec neumíme.

Jaká je tedy podle vás pravděpodobnost, že zhubne muž?
Pokud se k hubnutí postaví čelem, je motivovaný, zdravý nebo ne moc nemocný, a vybere si ten správný program nebo poradce, tak si troufám tvrdit, že 100 %!

Počkejte, jedna věc je tvrzení, druhá realita.
Máte pravdu, ale našimi výživovými centry prošlo za posledních 10 let jistě přes tisíc mužů. Tím pádem to tvrdím s poměrně silnou podporou reality. Je to někdy paradoxní, když svého muže přivede manželka a on je pak úspěšnější.

Znamená to, že existuje něco jako párové hubnutí?
Určitě! Není to časté, ale je to bezva. Pár se motivuje, sdílí stejné nebo podobné problémy. Pokud jde o partnery, tak si vzájemně dietu nenarušují. Představte si situaci, že třeba manžel drží dietu, chroupe večer okurku nebo dietní sušenky a manželka si namaže na chleba paštiku a sedne si vedle něho! To je pak opravdu náročné. Často říkám, že nejlepší pomoc rodiny je buď držet dietu (tedy basu) se členem rodiny, který hubne, anebo se s vlastním jídlem někam schovat.

Jaký typ diety vlastně doporučujete?
Každá dieta bez rozdílu představuje pro toho, kdo ji drží, zátěž. A to nejenom fyzickou, ale především psychickou. Je to extrémní zásah do životního stylu, fakt velká změna. Pokud by nebyla, tak nejspíš ten člověk nebude sedět v ordinaci a hledat u nás pomoc. A pozor, právě tato zátěž zpravidla bývá jedním z hlavních důvodů, proč se dieta nepodaří.

A dostáváme se k psychologii, že?
Nevyhnutelně. Dieta je v zásadě fyzika: příjem vs. výdej. Výsledkem je nabrání či zhubnutí, jednoduše řečeno. Nestačí tedy sestavit jídelníček, poradce musí umět klienta udržet na správné cestě.

Aby tu zátěž diety unesl...
Člověk se jednoduše přehřeje. Výsledky neodpovídají vloženému úsilí a motivace jde strmě dolů. Právě proto používám proteinovou dietu s využitím speciálních funkčních potravin. Nemusíte řešit vaření, počítání kalorií, vážení jídla. Prostě si odnesete nebo objednáte online speciální jídlo. Zátěž je mnohem menší, zůstane čas a energie uspořádat si vztah k jídlu, a především výsledky jsou tak motivační, že málokdy dojde k situaci, že by vynaložené úsilí neodpovídalo výsledkům!

Pomůže dieta i bez pohybu? Tedy stačí jen změnit jídlo?
Vím, že jdu částečně proti proudu, ale ona prostě musí pomoci i bez pohybu! Za svou praxi jsem měl v ordinaci spoustu klientů, kteří se objektivně hýbat nemohli a zhubnout přitom museli. A fungovalo to. Pohyb je důležitý hlavně jako součást dlouhodobého zdravého životního stylu – tam je téměř nepostradatelný. Nevylučuji, že v některých případech je pohyb důležitý i pro hubnutí, ale jak jsem říkal, musíme to zvládnout i bez něho.

A je pravda, že stačí jíst zdravě a zhubnutí přijde samo?
Záleží, co si představujete pod pojmem “jíst zdravě”. Pro mě to znamená jíst tak, aby mi bylo dobře, abych zbytečně netloustnul nebo nehubnul a dodával tělu to, co potřebuje. V té definici hubnutí není. Je samozřejmě pravda, že celá řada lidí, kteří vedou otřesný životní styl, může zhubnout přechodem na zdravou výživu. Takových lidí je však velice málo a především, v případě tzv. chronických dietářů je spojení “jezte zdravě a zhubnete” vlastně dost nebezpečné.

Proč?
Když budu tu zdravou stravu jíst a zhubnu, co budu dělat potom, když už budu hubený? Častá odpověď je “začnu jíst normálně”, což pro mnoho lidí znamená začít jíst tak jako předtím. Tato cesta logicky vede zase na začátek.

Otázkou vlastně může být, jestli je zdravá proteinová tyčinka.
V běžné výživě nepotřebujeme naše tělo nijak zvlášť zásobovat proteiny, protože jich máme v jídle relativně dost. To, co je označeno jako proteinové, není zdravé nebo dietní. Naprostá většina proteinových tyčinek obsahuje kromě proteinů také hromady sacharidů. Pokud hodně sportujete, děláte zátěžové sporty, tak má taková proteinová tyčinka určitý smysl a význam, protože tělo potřebuje proteinů a energie více. Ale řidič, který celý den sedí za volantem, nebo úředník z kanceláře si proteinovou tyčinkou nijak nepomůže, spíše naopak.

Tak to mi padla další dietní iluze.
Nehledě k tomu, že ji většinou do sebe doslova narvete ve spěchu a ještě máte pocit, že děláte něco extra dobrého pro svoje tělo. To mi věřte, že fakt neděláte!