V době, kdy vládli výhradně muži se najednou objevila panovnice Marie Terezie. Ta ve své době šokovala nejedním svým rozhodnutím. Velkofilm, který vypráví její životní příběh se natáčel i v jízdárně ve Světcích nedaleko Tachova. Ta sice byla postavena až v polovině 19. století, filmařům se i tak hodila.
Natáčení zabralo pouhých 46 dní, nejdéle se filmaři zdrželi v Kroměříži
Předlohou pro film byla kniha Miroslavy Zlatníkové „Marie Terezie: Miluj a panuj“
Ve snímku je možné zahlédnout také švýcarskou gardu. Byla založena roku 1699 v Lotrinsku, rozpuštěna v letech 1766 – 1767, část gardistů se vrátila do Švýcarska, část našla uplatnění v Praze
Životní příběh největší středoevropské panovnice. Intriky, politikaření i příběh silné vůle a diplomacie. Dnes by se hodilo říci slovo emancipovaná, tou ve své době Marie Terezie rozhodně byla. Překvapovala i řadou svých rozhodnutí, třeba vdát se z lásky. To se ve své době u vysoké šlechty opravdu nenosilo.
Koprodukční snímek Česka, Rakouska, Maďarska a Slovenska vznikl pod taktovkou rumunského režiséra Roberta Dornhelma. Ve snímku účinkovali čeští herci jako Vojtěch Kotek, Zuzana Stivínová nebo Slovenka Táňa Pauhofová.
Snímek byl velmi náklady, je šaty, které měla na sobě Marie Terezie při korunovaci, byly ušity z látky v italských Benátkách podle původního postupu. Ve filmu se celkem mihne 2500 kostýmů, 500 paruk a přes 2000 komparzistů. Na place se mluvilo hned několika jazyky. Štáb mezi sebou hovořil anglicky, herci před kamerou odříkávali své repliky v mateřštině. Kdo by zavítal na natáčení uviděl by rozmluvu císařovny a jejího chotě, kdy ona na něj mluví německy a on ji odpovídá česky. I tak to vypadá, když vzniká koprodukční snímek.
Jízdárnu nechal v letech 1858 – 1861 vybudovat kníže Alfréd I. Windischgrätz. Dispozičně byla naprosto podřízena svému účelu. Obsahovala v suterénu kovárnu, sklady, uhelnu, byt kováře, prostory pro odvoz hnoje. V patrech se nacházely lóže, ochozy a obytné pokoje s toaletami. Bylo zde možné ustájit 24 koní. Samotný Windischgrätz si ji užíval pouhý rok, zemřel v roce 1862. Po zestátnění jízdárny v roce 1945 budova chátrala a teprve v roce 2000 začala její nákladná rekonstrukce za téměř 61 miliónů korun.
Ačkoliv není rekonstrukce jízdárny ještě zcela dokončena, mohou sem navštěvníci dorazit. Komentované prohlídky jsou v sobotu a neděli. Nutná je rezervace předem. Přesné časy a kontakty jak se na objednat naleznete ZDE.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
