Úterý, 15. února 2022, 12:50
Červenohrádečtí oblíbenému místu neřeknou jinak než „na parku“ a to z prostého důvodu. Žádný oficiální název lokalita nemá. To se však brzy změní. Lidé mohou v hlasování vybírat ze čtyř variant, z nichž dvě v sobě nesou historický kontext a odkazují na již zaniklý rybník.
Lidé mohou vybírat z variant:
Lokalita se nachází v blízkosti Červenohrádecké ulice. Ze stran ji lemují ulice Ledová, K Haltýři a Křivá. Místem rovněž protéká Hrádecký potok.
„Oficiální název toto území nemá, a to i přesto, že se zde konají různé akce a setkání. Vzhledem k tomu, že se nám v minulosti osvědčilo zapojení veřejnosti do dění v obvodu, rozhodli jsme se naše občany oslovit i tentokrát. Připravili jsme na výběr čtyři varianty, pro které bude možné hlasovat,“ uvedla místostarostka Lenka Kočová (ODS).
První z variant nese název park “Ledová“, a to podle přilehlé ulice, druhá varianta pak počítá s pojmenováním “Hrádecký park“ po názvu části obvodu. Třetí a čtvrtá varianta má historický kontext. V lokalitě totiž dříve existoval rybník zvaný “haltýř“. Podle plzeňských památkářů v něm byla zadržována voda pro technické použití včetně chlazení. Název by zároveň odkazoval na dobu, kdy se utvářela podoba dnešní červenohrádecké návsi a okolní zástavby. Proto v rámci Pracovní skupiny Červený Hrádek vznikl návrh park „U Rybníka“ a plzeňští památkáři navrhli název park „Na Haltýři“. Hlasovat pro jednotlivé varianty je možné od 15. února do 15. března.
„Hlasování tentokrát probíhá v pozměněné formě. Lidé budou jednotlivým názvům udělovat známky, které v další fázi přepočítáme na body. Absolutní vítězem se stane návrh s nejvyšším počtem bodů. Jednotlivé varianty jsme již konzultovali s magistrátem města Plzně, abychom vyloučili možnost, že ve městě již existují. Posledním krokem bude schválení názvu parku zastupitelstvem,“ vysvětluje starosta Tomáš Soukup (ANO).
Červený Hrádek patří mezi dynamicky rozvíjející se místa ve čtvrtém plzeňském obvodu. Kromě moderní zástavby zde existuje vesnická památková zóna charakteristická lidovou stavební kulturou. Některé ze staveb mají stopy až v období renesance a baroka.
