pondělí 29. listopadu 2021 Zina

Kam s prázdnou nápojovou plechovkou? Třídění hliníku se může lišit město od města

Máte dopito a přemýšlíte, kam s prázdnou plechovkou? Pokud se v okolí nachází šedý kontejner na kov, není co řešit. V České republice jsou však města, kde obyvatelé vyhazují s čistým svědomím plechovku spolu s plastem do žlutého kontejneru. A další obce to mají v plánu.

Každá plechovka se počítá

Proč se vlastně zaměřovat na třídění kovu? Důvody jsou jednoduché: kovový odpad je obecně jednou z nejlépe recyklovatelných komodit. Podle statistik společnosti EKO-KOM, která v Česku zajišťuje systém sběru a recyklace obalových odpadů, je zhruba 99 % vytříděných kovů následně opět recyklováno. Kov se dá totiž recyklovat téměř donekonečna a oproti výrobě nového materiálu se při jeho recyklaci uspoří až 95% energie. Platí to i pro hliník.

„V celé Evropě je recyklovaných 72 % plechovek, u nás je toto procento výrazně nižší. Nápojové plechovky se přitom dají donekonečna recyklovat, a to bez ztráty kvality materiálu,” uvádí spolek Každá plechovka se počítá, jež je součástí iniciativy Every Can Counts působící v devatenácti evropských zemích.

Co se děje při s plechovkou poté, co skončí v barevném kontejneru? Video spolku Každá plechovka se počítá popisuje jednotlivé kroky recyklace hliníkových nápojových obalů

Podle dat společnosti EKO-KOM vytřídil každý obyvatel České republiky za loňský rok v průměru 13,6 kilo kovů. Zatímco objemný kovový odpad se koncentruje téměř výhradně ve sběrných dvorech a výkupnách, veřejnost si poslední dobou čím dál více navyká i na třídění drobného kovu mimo obecní sběrná místa. „Na rozdíl od minulých let lidé drobnější kovy stále častěji třídí prostřednictvím barevných nádob na ulicích,” říká mluvčí EKO-KOM Lucie Müllerová

zdroj: samosebou.cz

Brňané hází plechovky do žlutého i černého

Pro kovový odpad jsou přitom v Česku určeny šedé kontejnery. Existují však i výjimky. Například v Brně byste třídící nádobu šedé barvy hledali na ulici těžko. „Na rozdíl třeba od Prahy šedých kontejnerů v Brně nemáme. Hliníkové plechovky od nápojů u nás patří do žlutého, separují se pak na dotřiďovací lince,” přibližuje mluvčí městské společnosti SAKO Brno Michal Kačírek. Žlutých kontejnerů stojí v Brně přes dva tisíce sedm set a lidé do nich podle Kačírka loni umístili skoro tři a půl tuny hliníku. 

Čtyři a půl tisíce tun kovu z komunálního odpadu

Brňané mohou hliníkové materiály odevzdávat také ve sběrných dvorech, kterých má město třicet osm. „Na sběrná střediska patří také konzervy, ale pokud je vhodíte do komunálu, žádný velký prohřešek to není,” doplňuje Kačírek. 

Brno totiž jako jedno ze čtyř měst v republice disponuje Zařízením na energetické využívání odpadu (zkráceně ZEVO), jehož součástí jsou i separátory oddělující železné a neželezné kovy. „Z černých popelnic na komunální odpad jsme loni takto zachránili 4 071 tun železného šrotu a 511 tun neželezných kovů,” doplňuje Kačírek.

Tisíce tun kovu získávají v Brně i z komunálního odpadu, zdroj: SAKO Brno

Do žlutých se třídí i v Jihlavě, Praha a Olomouc se k tomu chystají

Možnost společného vhazování kovů a plastu do žlutých kontejnerů nabízí od roku 2019 svým obyvatelům i Jihlava. „Lidé mají nyní možnost třídit kovy do stávajících žlutých nádob na plast. Předpokládáme, že budou kontejnery sloužit hlavně pro drobné kovy – plechovky, víčka od jogurtů a podobně,“ uvedla při zavedení nové služby vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková.

K obdobnému kroku se chystají i v Praze. „Prozatím se nápojové plechovky či jiné kovové obaly do plastů vhazovat nemůžou, ale od roku 2022 je v plánu postupný přechod na společný sběr komodity plasty, kovové obaly a nápojové kartony,” uvedl mluvčí hlavního města Vít Hofman.

Praha v roce 2020 uzavřela spolupráci se společností Nestlé Česko s.r.o., díky čemuž mohou Pražané třídit kávové kapsle značky Nescafé do šedých sběrných nádob na kovové obaly.

Přechod na společné třídění se podle něj uskuteční v dvou vlnách. „V první vlně to bude umožněno pouze ve vnitroblocích a provozních prostorách činžovní zástavby,” popsal Hofman. Důvodem tohoto postupného přechodu je podle něj absence třídící linky, která by odpad byla schopna roztřídit na jednotlivé komodity. 

„Nicméně v červnu 2022 by měl být spuštěn zkušební provoz nové třídící linky, kterou mají v plánu vybudovat Pražské služby. Až bude tato linka postavena a vyzkoušena, multikomoditní sběr se bude moci postupně rozšířit i na venkovní stanoviště,” dodal mluvčí.

Na výstavbu nové třídící linky si budou muset počkat také v Olomouci. „Do žlutých kontejnerů zatím plechovky vhazovat nelze. S touto variantou počítáme až po vybudování nové linky v rámci projektu odpadového centra,” uvedla olomoucká mluvčí Radka Štědrá. První stavební práce na moderním odpadovém centru v olomouckých Chválkovicích by měly začít letos na podzim, dokončení je v plánu začátkem roku 2023.

zdroj: Jihlava.cz

Rychlý nárůst počtu šedých kontejnerů

Další oslovená krajská města zatím zavedení společných nádob na plast, kov a další odpad v plánu nemají, na narůstající poptávku po třídění kovů však reagují zvýšením počtu šedých nádob v ulicích. „Město sběr kovových nádob zahájilo pilotním projektem v roce 2017. Z původních pěti kontejnerů na kov se jejich počet do letošního roku rozšířil na čtyřicet dva,” uvedla mluvčí Hradce Králové Kateřina Šmídová.

Obdobná situace je také v Plzni. „Aktuálně se nachází na území města v rámci pilotního projektu čtrnáct zvonů o objemu 1100 nebo 1800 litrů,” sdělila Adriana Jarošová z tiskového oddělení plzeňského magistrátu. „Existuje zpracovaná studie na výstavbu 69 separačních bodů na celém území města, kde se do budoucna počítá s umístěným samostatných nádob na sběr kovových obalů. V tomto roce se již 18 z nich projektuje a na příští rok budou připraveny k realizaci,” doplnila.

Do konce letošního roku plánují zvýšit počet nádob na kovový odpad i v Liberci. „Šedých kontejnerů máme v současné době po městě šedesát. Naposledy se počty nádob navyšovaly na jaře. Na podzim k nim přibude dalších dvacet. Do konce roku by tak mělo být po městě rozmístěno osmdesát nádob,” přiblížila liberecká vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru Lucie Sládková.

zdroj: samosebou.cz

Možnost třídit kovy má každý obyvatel Česka

Rychlý nárůst počtu kontejnerů na kov napříč republikou ostatně potvrzují i statistiky společnosti EKO-KOM. „V roce 2019 bylo v České republice rozmístěno 24,6 tisíc kontejnerů, do kterých mohou lidé odkládat kovové odpady. V roce 2020 byl jejich počet zhruba třikrát vyšší,. Kontejnerů určených pro samostatný sběr kovů je z toho zhruba dvanáct tisíc," doplnila Lucie Müllerová.

Možnost třídit kovové odpady do nádob má podle dat EKO-KOM v České republice přes osm milionů lidí. „Připočteme-li i možnost sběru kovů prostřednictvím pytlů, sběrných dvorů a výkupen, má možnost třídit kovové obalové odpady celkově téměř deset milionů obyvatel,” uvedla Müllerová.

Proces urychluje i tlak z Evropy

Snahy a neustálé zdokonalování recyklace kovového odpadu urychlují v Česku i nařízení Evropské unie. Ta totiž požaduje, abychom v roce 2025 sbírali alespoň 50 % a v roce 2030 dokonce 60 % hliníkových obalů. Zároveň bychom měli být schopni do roku 2035 šedesát procent hliníku i recyklovat. „V tuto chvíli děláme vše proto, aby byly recyklační cíle stanové EU splněny,” uzavřela Lucie Müllerová.

Ohodnoť článek

Autoři | Foto Jihlava.cz

Štítky eko-kom, plechovky, hliník, recyklace, třídění odpadu, každá plechovka se počítá

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.