Unikátní technická památka prošla celkovou rekonstrukcí a postupně se tam vrací také zrestaurované exponáty. Tím posledním je měch, který se dříve například používal v armádních nebo vesnických kovárnách při podkování koní. Vodní hamr v Dobřívě je funkční a obdobné zařízení se nikde jinde ve střední Evropě nedochovalo v provozu a nezměněné podobě od 19. století.
Nově zrestaurovaný měch prošel rozsáhlým restaurátorským zásahem. Odborníci museli vyměnit starou kůži, zpevnit konstrukci, vyměnit těsnění i opravit vnitřní prvky. Dále ošetřili kovové části měchu a vrátili mu i původní barevnou podobu.
„Naši šikovní konzervátoři dovezli a ustavili repasovaný měch, který jsme dostali darem z kovárny u Plimlů z Dobříva. Takové měchy se kdysi používaly v armádních anebo vesnických kovárnách při podkování koní. Na repasi měchu se spotřebovala kůže ze 2,5 volů,“ uvedli odborníci ze Západočeského muzea v Plzni, pod které technická památka spadá.
Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. století na výrobu těžkého kovaného nářadí. Ve druhé polovině 20. století byla výroba v hamru i v huti pod ním zastavena.
Vodní hamr prošel velkou obnovou a dnes ho může veřejnost obdivovat ve stejném stavu, jako byl kdysi. Jedinečnost vodního hamru v Dobřívě spočívá ve funkčnosti celého zařízení a dochovaném stavu z konce 19. a počátku 20. století. Opravy a celkové restaurování strojního vybavení trvaly téměř tři roky a stály přes 15,5 milionu korun.
Při opravách se zjistily zcela nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí vývoje hamru a historie zpracování železa na Dobřívsku. Budova hamru byla postavena v 18. století na místě staršího dřevěného hamru ze 17. století. V 18. století byla součástí objektu vysoká pec na zpracování železné rudy, jejíž pozůstatky se podařilo najít při opravách v roce 2019. Aktuální podoba vybavení odpovídá polovině 19. století, později byla doplněna o další stroje na konci 19. století.
„Hamr pohání čtyři vodní kola náhonem z rybníka v těsném sousedství objektu. Dvě vodní kola pohánějí dva velké nadhazovací hamry, třetí kolo pohání transmisní rozvod pro hamernické doplňkové stroje (nůžky, brusky, dynamo). Současně pohání i dvojici menších stlačovacích hamrů. Čtvrté kolo je určeno pro pohon dřevěného kazetového měchu pro vyhřívací pec. Nedílnou součástí objektu je výheň a kovářské předváděcí pracoviště,“ přiblížil fungování vodního hamru ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.
Vodní hamr, který nemá ve střední Evropě obdoby, je veřejnosti otevřen od úterý do neděle. Uvnitř mohou návštěvníci sledovat kovářské hamernické práce pod buchary i ruční práce na kovadlině. Koná se zde řada akcí a zájemci tam mohou dokonce mít i svatbu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
