Horké dny s sebou přinášejí také bouřky. Během celého roku se podle meteorologů na jednom místě vyskytne až 35 bouřkových dní, většina z nich připadá na letní měsíce, kdy řada lidí s oblibou vyráží na výlety do přírody. Zní to možná banálně, ale víte, jak se správně zachovat, když vás venku taková bouřka zastihne?
Hromy a blesky jsou na jednu stranu nádherná podívaná, může však být i velmi nebezpečná. Mnohdy ji doprovází přívalové deště, kroupy a silný vítr. Podle odborníků není žádné místo, které by nás stoprocentně před bouřkou ochránilo. Jsou však taková, která jsou relativně bezpečná a pak i ta, kde si o problémy můžeme vyloženě koledovat.
„V dobře uzemněné budově s hromosvodem nebo v autě zásah bleskem nehrozí. V přírodě je největší nebezpečí v otevřeném terénu, na vyvýšeninách a ve vodě,“ opozorňuje meteoroložka Tereza Matušková. Co ale dělat, když nás bouřka překvapí uprostřed výletu, kde se mnoho úkrytů nenachází?
Většina lidí podle meteoroložky ví, že schovat se pod osamocený strom nebo na okraji lesa není dobrý nápad. Méně už ale tuší, že je nebezpečné schovat se do jeskyně nebo pod skalní převis.
Úder blesku bývá také často příčinou úhynu dobytka na loukách. Například loni zahynulo 26 krav na Českokrumlovsku poté, co do sloupu vysokého napětí udeřil blesk. Majitelé takto přišli o dvě telata a několik březích jalovic.
„Bleskový výboj se šíří dál cestou nejmenšího elektrického odporu a může se šířit i podél skalních stěn. Pokud má v cestě nějaké přerušení jako je trhlina či převis, tak tyto překážky přeskakuje. Člověk je velmi dobrý vodič a velmi snadno se může stát takzvaným zkratovým můstkem. Určitě se nezdržujte v blízkosti železných konstrukcí jako jsou sloupy elektrického vedení, vzdalte se od svého kola a nepoužívejte deštník,“ doporučuje Matušková.
Rozhodně si také nelehejte na zem. Proč? Kdyby blízko nás udeřil blesk a my leželi na zemi, máme daleko větší šanci, že nás výboj zasáhne, než kdybychom seděli na bobku s nohama u sebe. Blesk se dokáže šířit i v zemi a po jejím povrchu. O tom, jak velkou "ránu" dostaneme rozhoduje takzvané krokové napětí.
„Celá proces funguje tak, že po úderu blesku se okolní země nabije určitým potenciálem. Nejvyšší potenciál je v místě úderu blesku a s rostoucí vzdáleností potenciál slábne. Krokové napětí vzniká v okamžiku, kdy své tělo spojíme s různými potenciály. Rozdíl napětí mezi rozkročenýma nohama je s ohledem na krokové napětí velmi různý. Zatímco u krávy, která má nohy daleko od sebe, může být napětí 100 kilovoltů u člověka s rozkročenýma nohama je 50 kilovoltů a snohama u sebe je to skoro nula," vysvětluje meteoroložka.
Kam se ideálně schovat? Například v hustém lese, v nižším porostu anebo v údolí. Když vás bouřka překvapí na holém kopci, nepokračujte dál a nezůstávejte ve skupině. Nejbezpečnější je sednout si na bobek s nohama a rukama u sebe a ideálně si pod sebe dát karimatku.
„Bouřka je nejnebezpečnější do vzdálenosti asi tří kilometrů, to je zhruba devět sekund mezi bleskem a hřměním. V bezpečném úkrytu zůstaňte, dokud nebude bouřka alespoň deset kilometrů daleko, takže asi 30 vteřin mezi bleskem a hřměním,“ dovává Matušková.
Samozřejmě nelepší prevencí je dobré plánování a sledování aktuální předpovědi. A jaká je ta víkendová? Právě dnes můžeme na západě území očekávat přeháňky a bouřky. Teploty se budou pohybovat od 30 do 33 °C, na horách naměříme 26 až 29 °C. V neděli se teploty mohou vyšplhat až na 35 °C, během dne opět můžeme očekávat přeháňky a bouřky, večer četnější.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
