Letošní zimu nepřežilo v České republice necelých 15 procent včelstev. To je sice méně než v předešlých letech, přesto většina včelařů hodnotí produkci medu jako podprůměrnou nebo nízkou. Vyplývá to z unikátního průzkumu expertů z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Včelám se ovšem věnují i vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Zájemci mohou online sledovat digitální včelí laboratoř umístěnou na střeše Fakulty strojní.
Na průzkumu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimovaní včelstev se odborníci z katedry biochemie a katedry geoinformatiky podílejí už poosmé.
„Podle dotazníků od 1745 respondentů máme letos informace o 26 592 včelstvech. V souhrnu za celou Českou republiku činily letošní ztráty produkčních včelstev 14,5 procenta. Na rozdíl od předchozího ročníku, kdy české včelaře potrápily rozsáhlé úhyny, byly letošní ztráty z celkového pohledu nižší," přiblížil Jiří Danihlík z katedry biochemie, podle kterého se letošní ztráty pohybují na úrovni ztrát před dvěma a čtyřmi roky.
O něco poklesl také počet včelařů, kteří přišli o všechna svá včelstva. Přesto i letos 8,2 procenta respondentů zaznamenalo více než poloviční ztráty.
"Respondenti, kteří zaznamenali vysoké úhyny, uvádějí, že na stanovištích se v období kolem září a října vyskytovala intenzivní loupež mezi včelstvy. Zvýšené úhyny pak postihly i okolní včelaře, někdy i celé organizace. Jako příčiny včelaři označují varroózu, hlad nebo virózy. Několik případů referuje i o otravách včelstev během květu řepky,“ podotkl Danihlík.
Poprvé se průzkum ptal včelařů také na jejich spokojenost s produkcí medu. „Záměrně se neptáme na průměrný medný výnos, ale na subjektivní názor včelařů. Loňský medný výnos hodnotilo 26 procent chovatelů jako spíše podprůměrný a 39 procent jako nízký. Dlouhodobé sledování této problematiky nám poskytne zajímavá data, která budeme moci vyhodnotit v kontextu krajinných změn a z nichž budeme moci v budoucnu odvodit trendy,“ vysvětlil Jan Brus z katedry geoinformatiky.
Výzkumy olomouckých vědců potvrdily, že rozsáhlé úhyny včel se v Česku opakují v průměru jednou za dva až tři roky. Před časem experti zprovoznili unikátní interaktivní mapu České republiky na adrese https://colosscz.webnode.cz/ztraty-vcelstev/ s údaji o ztrátách včelstev v jednotlivých regionech, hustotě zavčelení či průměrné produkci medu na jedno včelstvo.
„Ve spolupráci s našimi výzkumnými partnery pokračujeme ve výzkumu imunity včel. Letos se zaměříme na odolnost vůči virům. Tomuto tématu se také budeme věnovat při vzdělávání včelařů. A protože chovatelé včel stále častěji používají kyselinu šťavelovou, máme v plánu prověřit její vliv na zdraví včel při různých typech aplikace,“ dodal Danihlík.
V Česku je v současné době evidováno zhruba 696 000 včelstev a bezmála 61 000 včelařů. Data za Českou republiku každoročně dostává mezinárodní asociace COLOSS. Podrobnosti lze najít na adrese www.coloss.cz.
Včely zkoumají i vědci ze ZČUNa internetových stránkách Fakulty strojní lze aktuálně sledovat, co se děje v chytré včelí laboratoři. Včely snímají dvě kamery a pomocí dlouhodobých přesných měření a s využitím umělé inteligence tak mohou zájemci poznat detailněji jejich život. „Dění kolem i uvnitř úlů zaznamenává jedna kamera umístěná zpředu, zatímco druhá sleduje, co se děje uvnitř u dna jednoho z úlů, v místě, které včelaři nazývají podmet. Právě tam totiž padají například rozdrobené kousky vosku, ale také roztoči, způsobující varroázu – onemocnění, kvůli kterému hynou celá včelstva. Umělá inteligence roztoče rozliší a dokáže určit jejich denní spad. Monitorováním se tak dá nákaza mezi včelami odhalit," vysvětluje Eva Krauzová z Fakulty strojní ZČU.
Úly snímá také mikrofon a zaznamenává frekvenci hučení včel, která se liší například podle toho, jestli se včely připravují na rojení, mají hlad, ztratily matku a podle dalších stavů, jež je počítačový systém schopen vyhodnotit. Díky tenzometrickým snímačům hmotnosti se úly také průběžně váží. Je tak zřejmé, zda včely nosí, či nenosí nektar nebo zda se třeba vyrojily. Měří se rovněž venkovní teplota, ale i teplota uvnitř chomáče, do něhož se včely v úlu semknou během chladných zimních dnů. Podle této teploty se dá usuzovat, co se v úlu děje, například zda včely plodují.
Získané údaje poskytnou příležitost při zpracování bakalářských či diplomových prací studentům, kteří díky IoT laboratoři Centra informatizace a výpočetní techniky ZČU mohli rozvíjet uplatnění chytrých technologií v oblasti monitorování včelstev.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
