středa 28. září 2022 Václav

Unikátní výstava odvypráví příběhy pamětníků pomocí moderních technologií

Interaktivní expozice představuje návštěvníkům události od osvobození Plzně až po pád komunistického režimu. Příprav se ujala Paměť národa Plzeňský kraj, která se rozhodla pomocí práce se světlem a zvukem vtáhnout zájemce přímo do děje. Mohou tak na vlastní kůži prožít osudy pětice vybraných pamětníků.

„Výstavu tvoří příběhy pamětníků reprezentující rozmanitou historickou zkušenost obyvatel kraje, jenž sám sebe označoval za Pevnou hráz socialismu a míru. Nechybí tedy ani nechvalně proslulá Akce Kámen, ani plzeňská revolta proti měnové reformě v roce 1953,“ prozrazuje ředitelka pobočky Paměť národa Plzeňský kraj Markéta Čekanová.

Přicházíme tedy do Návštěvnického centra plzeňského pivovaru, kde je výstava "Osvobození bez svobody" připravena na první návštěvníky. Vzápětí dostáváme do ruky tablet a na uši sluchátka. Organizátoři nám pak vyberou příběh jednoho z pamětníků. Na displeji se rozsvítí jednoduchá mapka výstavního prostoru, která nám ukáže první zastávku. Tam pak naskenujeme kód a spouští se první ukázka. Promlouvá k nám přímo pamětník Josef Hájek a na obrazovce před sebou vidíme i jeho samotného.

Jako dítě zažil bombardování Plzně i osvobození americkými vojáky. Vyučil se soustružníkem a nastoupil do Škodovky. 1. června roku 1953 se účastnil velké demonstrace proti měnové reformě. Spolu s dalšími muži vnikl do plzeňské radnice a z oken vyhazoval obrazy komunistických funkcionářů. Další den pro něj přijeli policisté. Dostal rok a půl vězení v jáchymovském dole.

„Aby nás ponížili, tak všichni Plzeňáci měli na rukávech červené pásky, aby nás rozlišili,“ říká nám osobně pamětník do sluchátek. V lágru Barbora na Jáchymovsku bylo vězněno celkem 52 účastníků plzeňského povstání. Když se několik vězňů na dvoře lágru potkalo, strážní je podle pásek snadno rozeznali a rozehnali.

Pět pamětníků a pět osudových příběhů

Dalšími příběhy, které tu zaznívají je například ten Hany Moravcové, která na vlastní kůži poznala, jaké to je, narodit se do buržoazní rodiny. Dalším je technik Josef Švajcr, který zažil útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Projít si můžete i příběh skauta Jiřího Světlíka, pro kterého se provokace totalitního režimu stala celoživotním úkolem, podobně jako pro Vladimíra Líbala, který je z vybrané pětice nejmladší a vzpomíná především na dobu konce komunistického režimu. 

Naším cílem bylo představit období mezi roky 1945-1989 v Plzni. Příběhy jsme vybírali podle toho, aby danou dobu co nejlépe charakterizovaly. Zároveň jsme chtěli, aby příběhy byly co nejvíce lokální, aby se specifičnost Plzně do nich nejlépe propsala,“ vysvětluje spoluautor výstavy Viktor Portel, který je zároveň vedoucím filmové produkce Paměti národa.

Lidé a fanoušci Paměti národa jsou navyknutí na panelové výstavy či videoprojekce, kde zaznívá více příběhů. Tentokrát se však setkají s něčím úplně novým.

„Hledali jsme způsob, jak jednotlivě a intenzivně odvyprávět dané příběhy. Říkali jsme si, že by bylo dobré, kdyby lidé mohli s jedním příběhem strávit nějaký čas a mohli se do něj ponořit a zaposlouchat. Je to i pro nás velký experiment. Podobným způsobem bychom chtěli vybudovat v tuzemsku síť institutu Paměti národa, jejímž páteřním obsahem by byly takto postavené expozice,“ prozrazuje Portel.

Na první návštěvníky si ale výstava musí ještě počkat. Autoři jsou ale připraveni hosty přivítat hned, jakmile to epidemiologická situace dovolí. Novinky můžete sledovat i přímo na webových stránkách Paměti národa

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Zuzana Duzbabová

Štítky Paměť národa, výstava, expozice, Plzeň, osvobození, měnová reforma, komunismus, historie

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.