Milionem tun odpadu chce firma zavézt obří lom na okraji obce. Lidé proti tomu bojují

Lidé se obávají především toho, že by odpad mohl ohrozit kvalitu vody v jejich studních. Podle původních plánů měl být lom zatopen. Firma chtěla začít obří lom zasypávat stavebním odpadem už od března 2026. Teď se občané dozvěděli, že díky aktivním krokům rozhodně nehrozí, že by firma lom v dohledné době začala zavážet. Obec ale zdaleka ještě nemá nic vyhráno. Jde o běh na dlouhou trať.

„Obec zpracovala všechny námitky. Od občanů přišlo 34 podnětů. V zákonné lhůtě jsme všechno předali na Krajský úřad Plzeňského kraje. Vyjádřil se i obvodní báňský úřad, který namítal, že za současného stavu do lomu nelze nic ukládat, protože dobývací prostor je stanovený. Jsou tam stále nevytěžená ložiska žuly. Pokud by firma přestala v lomu těžit, musí být zachován pro případné další generace až do vytěžení zásob. Jinak se s tím lomem nesmí nic dělat,“ informoval spoluobčany starosta Zdeněk Albl.

Těžba v lomu běží i nadále. Poslední odstřel tam byl ve čtvrtek. Firma těží 5 až 8 000 tun žuly ročně a s odhadem na zásoby, které tam stále zůstávají, lze předpokládat, že těžit by se tam mělo ještě dalších 15 až 20 let. Po dobu těžby se do lomu nemůže ukládat žádný odpad.

Na zavážení odpadu podala obec námitku, protože by tato činnost měla výrazný dopad na životní prostředí. S tím souhlasí i odbor životního prostředí na kraji. Kraj proto nařídil firmě Stavmonta zpracovat stanovisko EIA. To je posuzování vlivů záměru na životní prostředí, tedy proces, při němž se předem hodnotí, jak může plánovaná stavba nebo projekt ovlivnit přírodu, zdraví lidí a okolí.

Obvodní báňský úřad také vede řízení k odstranění uváděných nebezpečných stavů, kterými je hrozba zřícení stěny, jak tvrdí firma Stavmonta. „Budou vybírat takovou variantu, která by se v případě hrozícího nebezpečí vyřešila rychlejším způsobem, případně jiným způsobem, než jaký navrhuje těžařská organizace,“ říká starosta.

Podle firmy je zavezení části lomu jediným řešením, jak zabránit zřícení jedné jeho stěny. Ta se nachází v blízkosti veřejné komunikace, která vede do obce. Do lomu by se měl navézt zhruba milion tun stavebního materiálu, zeminy, kamení, štěrku ze železničních tratí a sedimentů z rybníků, vodních toků a řek. Závozem lomu by mohla firma vydělat minimálně 100 milionů korun, předpokládá se ale, že výsledná částka by mohla být ještě výrazně vyšší.

Odpad by denně přiváželo 275 náklaďáků

Pro obec je zásadní skutečností, že ve vzdálenosti 600 až 700 metrů od lomu se nacházejí vrty pitné vody, které zásobují Štěnovický a Nebílovský Borek. „Nikdo nám nemůže zaručit, co tam skutečně bude zavezeno. Nelze to uhlídat a ani samotná firma nemůže vědět, co se tam ve finále naveze. Dožadují se ročního závozu 350 tisíc tun materiálu. To je zhruba čtyři tisíce tun denně a asi 275 nákladních vozidel, která by tudy projížděla,“ zdůraznil starosta Albl.

Koncem loňského roku vznikla také občanská petice proti záměrům firmy Stavmonta. „Petici už podepsalo téměř 1 400 občanů nejen z Borku, ale i z dalších obcí, a vzbudila opravdu velký zájem. Petice pořád trvá. Podpisy sbíráme dál,“ informoval vedoucí výboru pro životní prostředí Michal Domek.