Lipani podhorní migrují šumavskými toky i desítky kilometrů ročně. Jejich putování sledují vědci

Autoři | Foto NP Šumava

Lipan podhorní se už loni dostal do zájmu odborníků z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze, kteří sledováním vybraných jedinců chtěli zjistit, na jaké vzdálenosti lipani migrují a kde se rozmnožují. Jejich pátrání proto míří na Šumavu, kde se lipan hojně vyskytuje.

Lipan je lososovitá ryba, která vyniká pestrou barevností především samců, s velkou, duhovými barvami hrající ploutví. V republice je stále vzácnějším druhem. Jeho počty klesají především stále intenzivnějším rekreačním rybolovem, znečištěním toků i oteplování klimatu.

„Pro náš monitoring jsme si vybrali šumavské toky z toho důvodu, že právě ty už jsou jedním z mála míst, kde je možné migrace ryb zaznamenat v původní formě. Literární údaje uvádějí, že lipani migrují většinou jen v řádech stovek metrů nebo několika málo kilometrů.  Proto jsme v roce 2019 vybavili vysílačkami 52 lipanů, které jsme vylovili v přítoku Teplé Vltavy, v řece Řasnaté Vltavě u obce Hliniště a vypustili je zpět do místa jejich původního výskytu. Následně jsme v průběhu celého roku sbírali data o jejich pohybu,“ říká Ondřej Slavík z katedry zoologie a rybářství České zemědělské univerzity v Praze.

Délka pozorovaných migrací lipana v NP Šumava přesahovala v jednom směru tři desítky km, což je podle odborníků unikátní zjištění. Správa NP Šumava se snaží obnovovat v minulosti poničené populace lipana od roku 2002. Lipany z místní vltavské populace chová v polopřirozených podmínkách v rybí líhni v Borových Ladech a vysazuje je do šumavských toků

„Každý rok na přelomu dubna a května lipany řízeně rozmnožujeme. Ze stálého generačního hejna chovaného v průtočných nádržích na přirozené a umělé potravě lipany odlovíme. Nejdříve získáme jikry ze zralých jikrnaček, následně jikry osemeníme mlíčím a oplodněné jikry inkubujeme na takzvaných Zugzkých lahvích. Část vykuleného plůdku použijeme na posílení našeho generačního hejna a část vysadíme do přírodních nádrží s přirozenou potravou. Odrostlé ryby pak vysazujeme na podzim do našich rybářských revírů,“ představuje historii chovu lipana podhorního Zbyněk Janči, z oddělení zoologie Správy NP Šumava.

Cílem je navrátit lipana pouze tam, kde již kvůli příliš intenzivnímu rybolovu z přírody vymizel. To se týká i rybářských revírů na území národního parku, ve kterých se od letošního roku nesmí lovit.

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky lipan, Šumava, příroda, migrace, Česká zemědělská univerzita v Praze, ryby, jikra, Národní park Šumava, Teplá Vltava

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.