Syn Putinova parťáka z KGB investoval do českého pivovaru. Je rovněž vystudovaný rozvědčík

Jméno Vladimira Stržalkovského se v českých médiích objevilo loni především v souvislosti s jeho superjachtou. Zpráva o tom, že luxusní plavidlo v hodnotě 85 milionů dolarů (v přepočtu 1,9 miliardy korun) uvízlo v norském přístavu, protože nikdo nechtěl oligarchovi prodat naftu, obletěla česká i zahraniční média. Ke svému bohatství se Stržalkovskij dostal díky kariéře v KGB, a hlavně díky svému kolegovi Vladimiru Putinovi, budoucímu ruskému prezidentovi. Pouhé tři měsíce poté, co se Putin v roce 1999 stal premiérem, byl Stržalkovskij jmenován náměstkem ministra tělesné kultury, sportu a cestovního ruchu. V průběhu let vystřídal několik vysokých úřednických pozic, například působil jako šéf ruské společnosti Norilsk Nickel, největšího světového těžaře niklu, nebo byl členem představenstva Banky Kypru.

Vladimir Stržalkovskij během schůzky s Vladimirem Putinem. Zdroj: premier.gov.ru

Český pivovar ruských špionů

Syn Stržalkovského Jevgevnij, občan Ruska a Monaka, milovník rekonstrukcí historických bitev, zejména těch středověkých, a podle zjištění ruského exilového média The Insider absolvent ruské Akademie služby vnější rozvědky, se od roku 2017 věnuje obnově historických vináren, lihovarů a hotelů po celé Evropě, které skupuje hlavně prostřednictvím své monacké firmy Thesauro Praetor SAM. Mezi podniky, do nichž se rozhodl vdechnout nový život, patří i český středověký pivovar Švabín poblíž zámku Zbiroh, jehož chátrající budovu koupil v roce 2017.

Budova pivovaru Švabín ve Zbirohu prochází rekonstrukcí. Zdroj: investigace.cz

„Není žádným tajemstvím, že ruské bezpečnostní služby aktivně využívají nejen tajné agenty v přestrojení za diplomaty, ale také tajné agenty v přestrojení za podnikatele. A zatímco diplomaté jsou poměrně ostře sledováni, podnikatelé jednají mnohem volněji a mají řadu výhod, například disponují právnickými osobami, bankovními účty a nemovitostmi – toho všeho mohou ruské bezpečnostní služby využít a aktivně toho využívají,“ komentuje činnost rodiny Stržalkovského v Evropě šéfredaktor The Insider Roman Dobrochotov, jenž se specializuje na otázky národní bezpečnosti a rozvědky.

Jevgenij Stržalkovskij se věnuje obnově historických vináren, lihovarů a hotelů po celé Evropě, které skupuje hlavně prostřednictvím své monacké firmy Thesauro Praetor SAM. V roce 2017 koupil i český středověký pivovar Švabín poblíž zámku Zbiroh. Zdroj: The Insider

Stržalkovského případ je podle odborníka obzvláště závažný. „Je nepředstavitelné, že by si Putin nechal ujít příležitost a nevyužil svého důvěryhodného kolegu, kterého zná z působení v KGB od 80. let, obzvláště při takovém nedostatku personálu. I kdyby byl Stržalkovského byznys fiktivní, firemní účty by se daly použít k udržení rezidentury SVR a GRU, ale je to ještě horší: on vlastní i síť skutečných hotelů, což znamená přístup k osobním údajům,“ dodává. Vladimir Stržalkovskij ani jeho rodina přitom nejsou na evropském ani americkém sankčním seznamu. Jediný stát, který na oligarchu sankce uvalil, je Ukrajina.

V rukou samuraje

Jen několik měsíců po nákupu, v prosinci 2017, převedla monacká firma pivovar na nově vzniklou českou společnost Taiseiko Operations s.r.o. Ta podle českého obchodního rejstříku patří Ivanu Marčukovi, původně ruskému občanovi z Moskvy, jenž později získal i rumunské občanství.

„Majitel, nadšenec do historie, se inspiroval tematickým parkem Puy du Fou ve Francii (zábavní park ve stylu středověku, pozn. red.) a rozhodl se, že řemeslný pivovar Švabín si dá za cíl prodávat pivo nejen ve Zbirohu a České republice, ale i po celé Evropě,“ popisuje na svých stránkách firma Švabín s.r.o. začátky znovuzrození pivovaru. Kvůli „různým překážkám, včetně pandemie COVID-19“, však renovace začala až v lednu 2022 a její dokončení bylo naplánováno na začátek roku 2024. Podle stránek stavební firmy Henderson rekonstrukce objektu dodnes probíhá, pivovar se však už loni zúčastnil dvou fantasy festivalů a stal se výhradním dodavatelem piva na 20. výročí Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře. Podle finanční závěrky pivovaru za rok 2023 byla hodnota současného majetku firmy 143 milionů korun.

Redakci investigace.cz se podařilo dohledat současného majitele Ivana Marčuka – jedná se o bývalého finančního ředitele kyperské poradenské společnosti Direct Capital Solutions s „více než dvacetiletou zkušeností v oblasti řízení, financí, účetnictví a auditu“ a s bohatou praxí v odvětvích, jako jsou těžba ropy a plynu, finanční služby či telekomunikace.

Marčuk je také „fotografem-cestovatelem a amatérským historikem“ či autorem několika knih věnovaných feudálnímu Japonsku. S rodinou Stržalkovských jej pojí nejen společné zájmy, ale i řada kontaktů z úzké ruskojazyčné komunity věnující se rekonstrukci historických bitev. Marčuk se například pravidelně účastní ruského vojensko-historického festivalu Rekon, organizovaného neziskovou organizací Doblest vekov, v jehož vedení zasedá i Jevgenij Stržalkovskij. První jednatel pivovaru, Ivan Borovikov, je členem stejné komunity a mezi jeho přátele na sociální síti Instagram patří i Jevgenij Stržalkovskij.

Rozhovor s Ivanem Marčukem (uprostřed) na festivalu Rekon, který pořádá spolek Doblest vekov. Spoluzakladatelem spolku je Jevgenij Stržalkovskij. Zdroj: VK Video

Společnost Švabín redakci sdělila, že nemá žádné vazby na společnost Thesaurus Praetor SAM. „Nejsme s ní ani s jejími zástupci v kontaktu. Na konci roku 2017 naše firma koupila pozemek a budovy bývalého pivovaru, které předtím patřily této investiční společnosti,“ zní odpověď zaslaná z informačního mailu pivovaru.

Majitele pivovaru však nezná ani obchodní manažer firmy Petr Melichar. Podle něj Marčuk pivovar nikdy nenavštívil. „Také jsem na začátku měl pochybnosti ohledně toho, že pivovar vlastní Rusové. Pak jsem viděl, že se budova hezky rekonstruuje a náš sládek je Čech jako poleno, a pochybovat jsem přestal,“ sdělil redaktorce.

Co patří do evropského holdingu rodiny Stržalkovských?

Velkou část evropských aktiv vlastní Stržalkovskij mladší prostřednictvím monacké společnosti Thesauro Praetor SAM. Ve Spojeném království patří této monacké firmě společnost Maison Eugène René UK Limited. Jedna z jejích dceřiných firem působila jako distributor alkoholu se sídlem ve skotském Glasgow. Druhá dceřiná společnost plánovala obnovit provoz dvousetleté skotské palírny a zaregistrovala značku Lamont, avšak v roce 2023 zanikla, aniž by vyrobila jedinou láhev.

Jevgenij Stžalkovskij (uprostřed) a Albert II. Monacký, vladnoucí kníže Monaka (napravo). Zdroj: Buhurt Prime 2019

Prostřednictvím Thesauro Praetor vlastní Stržalkovskij také francouzskou společnost Maison Eugène René France, jež vyrábí vermut pod značkou Monte Carlo. Firma je registrovaná v Burgundsku, zatímco samotná výroba probíhá v Monaku, kde se italské víno z Piemontu mísí s destiláty z rostlin pocházejících z Grasse, světového centra parfumerie.Nejhodnotnější zahraniční majetek rodiny Stržalkovských se však nachází na severozápadě Itálie. Prostřednictvím maltské společnosti Winocracy Holdings Ltd. vlastní Stržalkovskij mladší vinařství La Scarpa – historické vinařství založené v roce 1854. Po koupi v roce 2018 noví majitelé investovali nejen do samotného vinařství, ale i do rozšíření vinic.

Manželce Stržalkovského staršího Irině navíc podle zjištění The Insider patří síť hotelů v Itálii a Řecku. „Značná část majetku rodiny Stržalkovských však neprodukuje žádné příjmy, nebo je dokonce ztrátová, ale má obrovské obraty, což nemůže nevzbuzovat podezření, že veškerý tento majetek je zástěrkou pro praní špinavých peněz a jejich legalizaci ve velkém měřítku,” poznamenává šéfredaktor The Insider Dobrochotov.

Autoři: Sergej Panov (The Insider), Kristina Vejnbender