Nedávná náročná a rozsáhlá rekonstrukce významné architektonické perly odhalila mnoho nových souvislostí. A to nejen o samotné historii stavby sídla rodiny Semlerových, ale i jejich podnikatelské aktivity a osudy po emigraci do Austrálie. Její zapomenutý příběh nyní představuje publikace Západočeské galerie v Plzni.
Dosavadní poznatky i nejnovější zjištění ze své badatelské činnosti utřídil kurátor sbírky architektury ZČG Petr Domanický. Vznikla tak publikace s názvem SEMLEROVA REZIDENCE V PLZNI. Trojrozměrný příběh Adolfa Loose a Heinricha Kulky. Kniha je připsána nejmladšímu ze tří synů Semlerových, Vilémovi, u příležitosti jeho nedávných stých narozenin.
Publikace uvede čtenáře i návštěvníka do širokého kontextu dějinných událostí a společenského dění v Plzni ve třicátých letech 20. století; kromě toho však zachycuje i širší tvorbu architekta Adolfa Loose a jeho spolupracovníků v Plzni, osudy rodiny Semlerových a přibližuje památkovou péči o objekt a jeho restaurování v současnosti.
„Právě vydávaná kniha shrnuje dosavadní poznatky o vzniku a pestrých osudech tzv. Semlerovy rezidence na Klatovské třídě č. 110 v Plzni, včetně nejnovějších zjištění z deset let trvající opravy, a také zjištění z cenné komunikace s Willem Semlerem, dosud žijícím synem původních investorů. Kniha se zabývá aktivitami rodiny Semlerových v předválečném průmyslu Plzeňska a vývojem záměru vytvoření jejich rodinného sídla, které se vyznačuje unikátním prostorovým řešením a vznikalo ve spolupráci s architekty Adolfem Loosem a Heinrichem Kulkou. Kniha rovněž popisuje osudy rodiny i jejích nemovitostí po emigraci v roce 1939 a velká pozornost je pak věnována také obnově a restaurování rezidence po roce 2012, kdy objekt převzala Západočeská galerie v Plzni. V publikaci, která má pozoruhodnou grafickou úpravu, je uplatněno mnoho reprodukcí dokumentů a historických snímků, jsou tu ale také současné snímky a kresby, stejně jako fotografie architektonických modelů a různých detailů," uvádí autor knihy Petr Domanický.
Publikace je členěna do pěti tematických kapitol: 1. Hirschovi, Semlerovi a Plzeň; 2. Adolf Loos a jeho revoluční návraty ke staré účelnosti; 3. Semlerovi: poslední Loosovi plzeňští zákazníci i klienti jeho pokračovatelů; 4. Emigrace rodiny Semlerovy a rezidence bez původních majitelů; 5. Semlerova rezidence a její okolí.
„Pečlivým rozborem pramenů a pečlivou analýzou architektonických motivů Semlerovy rezidence se Petrovi Domanickému podařilo dokázat, že o koncepci rezidence ještě stačil rozhodnout sám Loos, takže Heinrich Kulka ji jen provedl a dotvořil, ač ani Kulkův podíl nelze umenšovat. K velmi objevným pasážím Domanického práce též patří hledání starších precedentů pro Loosův Raumplan a charakteristika jeho scéničnosti či divadelnosti, podle mého soudu značně výstižná,“ napsal ve svém posudku profesor Rostislav Švácha z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, přední český oborník na novodobou architekturu, který knihu lektoroval.
„Rekonstrukce Semlerovy rezidence byla pro Západočeskou galerii v Plzni výzvou a velkou zodpovědností. Jsem rád, že jsme v náročné zkoušce obstáli, o čemž svědčí i nedávné udělení Ceny poroty v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2022, ale i velký zájem veřejnosti o prohlídky. Poděkování patří Plzeňskému kraji, mnoha odborníkům, kteří se na rekonstrukci podíleli, ale především Petrovi Domanickému za jeho pečlivou a usilovnou práci, kterou při rekonstrukci odvedl,“ dodává Roman Musil, ředitel Západočeské galerie v Plzni.
Patronem publikace se stal profesor Christopher Long z University of Texas, celosvětově proslulý svými publikacemi o životě a díle Adolfa Loose Publikace je v prodeji je na všech pokladnách a na e-shopu Západočeské galerie v Plzni.
Historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových, který vznikl v letech 1933–1934 na Klatovské třídě č. 110 v Plzni, patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Nemá klasická podlaží; jeho jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení nazývané Raumplan navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze. Semlerova rezidence je jediný Loosův interiér v Plzni, ve kterém byl Raumplan uplatněn. Loos se podílel na návrhu základní koncepce prostorového řešení Semlerovy rezidence; jeho spolupracovník a žák Heinrich Kulka ji pak vyprojektoval a stavbu dokončil.
Plzeňský kraj získal bytový dům v roce 2012 a předal jeho správu a dohled nad plánovanou rekonstrukcí Západočeské galerii v Plzni. Rekonstrukce celého objektu proběhla ve třech fázích: první začala již v roce 2013, poslední pak byla dokončena v minulém roce. Tento architektonický unikát se podařilo zachránit díky finanční podpoře Plzeňského kraje, který na rekonstrukci uvolnil 80 milionů korun z programu na obnovu památek, dalších 30 milionů korun bylo získáno z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Dům se stal součástí mezinárodní sítě významných staveb moderní architektury ICONIC HOUSES, která čítá téměř 200 domů po celém světě od významných architektů jako Frank Lloyd Wright, Le Corbusier, Antonio Gaudí, Ludwig Mies van der Rohe a dalších.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
