Předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa odsoudil v roce 1985 jako soudce plzeňského okresního soudu sedmnáctiletého muže za pokus o emigraci k podmíněnému trestu. Píše o tom deník Právo, který rozsudek dohledal v archivu. Z víc než 3000 případů, které Baxa jako předseda plzeňského senátu v letech 1984 až 1989 řešil, měl politický podtext zřejmě pouze tento případ. Baxa vítá, že novináři prostudovali jeho rozsudky před rokem 1989. Neurčitě si vzpomínal na jeden takový případ mladistvého, ale detaily si nevybavoval. Sám zvažoval, že se do archivu vydá.
Za přípravu opuštění republiky hrozilo vězení až 2,5 roku, senát v čele s Baxou vyměřil čtyřměsíční trest s dvouletým podmíněným odkladem. „V odůvodnění rozsudku Baxa napsal, že v daném případě ještě postačí pouze pohrůžka trestem bez jeho vlastního výkonu," píše deník Právo.
Baxa novinářům řekl, že emigranti tehdy běžně dostávali nepodmíněné tresty, on uložil podmíněný. „Dál jsem těžko jako soudce mohl jít. Neuložit trest, zprostit obžaloby - nebylo možné," řekl Baxa. Ani odůvodnění, které publikovalo Právo, podle Baxy nevypovídá o tom, že by jako soudce používal vyhraněně politickou rétoriku.
Kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici se v polovině srpna vzdal nominace na ústavního soudce místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr. Ústav pro studium totalitních režimů na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Média rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno.
Baxa v rozhovoru z 10. srpna uvedl, že veřejná debata o fungování předlistopadové justice je cenná, ale přichází pozdě. V 90. letech se měla s vlastní minulostí důsledněji vypořádat sama justice. Baxa také varoval před černobílým viděním minulosti, které považuje za nespravedlivé. V trestní justici před rokem 1989 Baxa soudil mladistvé a obecnou kriminalitu.
„Jsem rád, že archiv byl prozkoumán a že to je jediný případ, který jsem soudil a který měl tuto povahu," uvedl v reakci na zjištění Práva. Připomněl, že rozsudek padl v okamžiku, kdy jeho působení v justici bylo na úplném počátku. Zhruba ve stejné době zprostil obžaloby disidenty Heřmana Chromého a Vladimíra Líbala, obviněné z výtržnictví a pobuřování.
Třiašedesátiletý rodák z Klatov působí v justici od roku 1984. Mezi roky 1998 a 2002 byl také prvním náměstkem ministrů spravedlnosti Otakara Motejla, Jaroslava Bureše a Pavla Rychetského. Podílel se mimo jiné na přípravě a prosazení velké novely trestního řádu i na tvorbě nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví. Je také jedním z hlavních spoluzakladatelů Fakulty právnické ZČU v Plzni. V lednu 2003 jmenoval prezident Václav Havel Baxu na post předsedy tehdy nově zřízeného Nejvyššího správního soud, kde Baxa působil 15 let.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
