Na šumavské Kvildě v roce 1910 přenocoval Adolf Hitler. Na jeho návštěvu později překvapivě upozornil židovský obchodník

Ve třicátých letech projížděl okolím šumavské Kvildy jiný muž - židovský obchodní cestující z Příbrami. Zavítal do horské vesničky, aby tu pro svého šéfa získal zakázku. Protože se blížil večer, zašel se ubytovat do jednoho z místních hostinců - opět ke Stroblům. Pro krácení dlouhé chvíle listoval návštěvník zvědavě knihami hostů, až náhle jeho zrak překvapeně spočinul na jednom z mnoha vybledlých podpisů - Adolf Hitler!

Židovský obchodník si proto pospíšil za majitelem hostince, aby se s ním o svůj objev podělil. Ani ten si samozřejmě nenechal novinku pro sebe, a tak byla vzápětí z Kvildy vyslána deputace k německému vůdci. Ten svůj podpis potvrdil. A protože obdiv velké řady na Šumavě žijících českých Němců k Hitlerovi byl ve třicátých letech bezmezný, po odhalení památného zápisu se daly věci do pohybu.

Majitel hostince nechal text s podpisem vůdce zarámovat, pověsil jej na nejpřednější místo ve svém podniku a od té doby jej tam místní Němci uctívali jako relikvii. A věděl o něm i lesník Robert Steun, který sice nebyl Němec, ani na Kvildě nebydlel, ale často tam pobýval. Obyvatele obce znal velmi dobře už od dvacátých let, kdy jako lesní adjunkt sloužil na bývalém panství Zdíkov v revírech Pláně, Kvilda a Bučina. Naslouchal tehdy trpělivě příběhům i pověstem místních lidí, které si zaznamenával.

Hitlerův podpis vydržel pochopitelně na stěně kvildského hostince až do konce druhé světové války. Tehdy tam údajně při osvobozování přišel důstojník americké armády a odvezl si jej jako suvenýr. Během poválečného odsunu zmizeli z Kvildy i všichni pamětníci zarámovaného podpisu.

Robert Steun se v roce 1949 přistěhoval s rodinou ze západočeského pohraničí jako první český osadník do nedaleké osady Zlatá Studna (Goldbrunn). A dál ochotně vyprávěl svým posluchačům, co on sám v minulosti slyšel od místních pamětníků. Ve stejné době vykonával základní vojenskou službu u zdejší Pohraniční stráže čerstvý absolvent pražské filozofické fakulty Rudolf Kalčík. Voják se brzy spřátelil s pamětníkem, který chrlil zajímavé historky o staré Šumavě.

Z Rudolfa Kalčíka se později stal autor bestselleru Král Šumavy. V padesátých letech přispíval do celé řady časopisů, kam psal i to, co se dozvěděl od stárnoucího Roberta Steuna. A tak se rozhodl v roce 1958 publikovat v časopise Květy i článek „Hitler na Kvildě". Shodou okolností rok před tím třiapadesátiletý Robert Steun zemřel. Veřejnost se tak poprvé dozvěděla o nezvyklé návštěvě na Kvildě, určené původně k zapomenutí.