V České republice se vyskytuje jen na několika málo místech. Někteří entomologové mu přezdívají Velký piškot, protože právě to jeho tělo velikostí připomíná. Extrémně vzácný kornatec velký se nyní znovu objevuje v Národním parku Šumava.
„Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ uvedl v tiskové zprávě Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.
Kornatec velký se vyskytuje jen v Žofínském pralese a v Moravskoslezských Beskydech. Počet jedinců je v řádu stovek. Na Šumavě jeho výskyt pozorují vědci tři roky a zdá se, že se jeho populace rozšiřuje na řády tisíců. Brouk se objevuje nejen v jižní části národního parku. Jeho tělo má zhruba 1,5 centimetru.
„Tak masivní výskyt kornatce velkého je jedinečný v České republice i v celé střední Evropě,“ připomíná Vladimír Dvořák.
Kornatec velký je podle vědců pralesní specialista. Vysytuje se hlavně v oblasti se stojícími torzy suchých jedlí nebo smrků, které jsou kolonizovány troudnatci – tedy dřevožijnými houbami. Torza stromů musí být navíc alespoň 10 let stará a nejlépe osluněná. Takové prostředí mu podle Správy Národního parku Šumava „připravili“ účastníci blokády v roce 2011, kteří vlastními těly bránili pokácení smrkových porostů Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka.
„V rámci monitoringu jsme letos zjistili, že tento brouk se vyskytuje mezi Ztracenou slatí a Ptačí Nádrží, u cesty na Březník za křižovatkou Na Ztraceném a to na souších z roku 2009 až 2011, tedy na těch souších, které po orkánu Kyrill vznikly po kůrovcovém žíru,“ upřesňuje Vladimír Dvořák.
„Je vzrušující každoročně pozorovat, jak se kornatec velký šíří z ohniska v prostoru Trojmezenského pralesa do lesů národního parku, ve kterých jsme přestali kácet kůrovcem napadené stromy. Kdyby blokáda kácení v roce 2011 na Ptačím potoce nebyla úspěšná a les bychom vytěžili, neměl by tam dnes kornatec žádnou šanci na úspěch. Ale realita je jiná a kornatec si už sám tento přírodní les našel. Lesy ponechané přírodním dějům tak dokazují, že jejich znovuzrození se netýká jen stromů, ale i spontánní obnovy původní pralesní druhové rozmanitosti,“ dodává ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Poprvé se kornatec objevil v roce 2018 v oblasti Trojmezenska. Později se vyskytoval u Borových Lad a v okolí Kvildy či v pralesích na dohled od Roklanu či na Mezilesní slati.
„V letošním roce jsme pak mohli potvrdit nálezy kornatců velkých nejen v oblasti Ztraceného a Ptačí nádrže, ale také v okolí Tmavého potoka mezi Javoří pilou a Poledníkem, a nejen na území národního parku, ale i v rezervacích na Boubínsku a v povodí Blanice,“ vyjmenovává Vladimír Dvořák. Brouk se objevil také na území Barovského lesa.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
