Záchranáři apelují na veřejnost. S běžnými chřipkovými příznaky není třeba volat záchrannou službu

„Nemocniční lékaři těmto pacientům následně pouze doporučují léky na snížení teplot, dostatek tekutin a vrací je zpět domů. Volat by měli pouze ti, kteří mají výrazné dechové obtíže nebo kolapsové stavy. Základem je snažit se léčbu zvládnout nejprve doma,“ říká Vítězslav Sladký z krajské záchranné služby.

Stejně tak je podle záchranářů zbytečné, aby lidé volali na tísňovou linku ještě předtím, než jsou vůbec na koronavirus testováni. A to s běžnými chřipkovými příznaky, jako je rýma, kašel a lehce zvýšená teplota. „I v době covidové pandemie stále platí, že mezi populací koluje celá řada běžných podzimních viróz včetně rčení našich babiček, že neléčená rýma trvá sedm dní, zatímco léčená týden,“ říká Sladký.

„Chápeme, že každodenní nárůsty počtu covid pozitivních v mnoha lidech vyvolávají strach a následnou stresovou reakci, ale nechceme-li, aby byl zdravotnický systém zcela zahlcen pouze covidovými pacienty, musíme se chovat zodpovědně. Tedy nejen dodržovat všechna hygienická a karanténní opatření, ale také při prvních obtížích kontaktovat svého praktického lékaře či hygienickou stanici.“

Záchranáři upozorňují, že dekontaminace každé sanitky, která převážela covid suspektního nebo potvrzeného pacienta, trvá zhruba 80 minut. I s obrovským nasazením tak výjezdové skupiny „stihnou“ výrazně méně výjezdů, než za běžných podmínek. Přitom až 70 procent volajících s chřipkovými příznaky z bytu do sanitky dojde, což naznačuje, že by se do nemocnice mohli dopravit i jinak, než se záchrannou službou.

„V žádném případě nechceme, aby závažně stonající podceňovali své potíže, ale zároveň je třeba si uvědomit, že kapacity zdravotnické záchranné služby nejsou neomezené. Pokud většina výjezdových skupin řeší běžné chřipkové diagnózy, může se pak stát naše péče hůře dostupná v případě dopravních nehod, infarktů, úrazů a dalších neodkladných stavů,“ doplnil Vítězslav Sladký.