Po 25 letech oprav se poslední březnový víkend v úpatí Šumavy otevře poprvé pro veřejnost vrcholně barokní zámek v Týnci u Klatov ze začátku 18. století. Monumentální zdevastovanou stavbu koupil v roce 1999 od správkyně konkurzní podstaty sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz, aby památku zachránil a umístil v ní své sbírky. Trvalo to ale čtvrt století a stálo čtvrt miliardy korun, než se zámek, prohlášený v roce 2014 za národní kulturní památku, otevře veřejnosti. Jedním z hlavních lákadel bude rozsáhlá kolekce děl Josefa Váchala, řekli dnes novinářům majitelé zámku.
„Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, detaily jako podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny. Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si však vždy zaslouží investici maximální," řekl Pelánek Lazarowitz.
Kvůli opravě rodina prodala dům a byt, použila všechny úspory, spoření, penzijní pojištění, stavba ale stále nebyla ve stavu, aby se do ní mohly odvézt sbírky a otevřít se veřejnosti. S opravami významně pomohly mimo jiné dotace ministerstva kultury a také v roce 2018 víc než 110 milionů Kč z IROP, řekla manželka vlastníka zámku Hana Jirmusová Lazarowitz.
Honosný zámek, který by se podle ní svými rozměry hodil spíše do Paříže či Vídně, nechal postavit v letech 1704 až 1710 císařský komoří Maxmilián Norbert Kolowrat Krakowský na zelené louce. Kvůli stavbě se musela přestěhovat část vesnice a byť byl Kolowrat v té době nejbohatší člověk českého království, stavba zadlužila jeho rodinu na čtyři generace, řekla Jirmusová Lazarowitz.
Už v 19. století byl zámek pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Vzestupu se dočkal začátkem 20. století, kdy se týnečtí Kolowratové vrátili z emigrace v USA a kdy zde vyrůstal i budoucí slavný závodník a průkopník filmového umění Saša Kolowrat. Ve 20. a 30. letech zámek koupil stavitel a filantrop Jaroslav Polívka a Týnec navštěvovali slavní umělci Adolf Loos, Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkové, Karel Hašler či Josef Váchal. Od konce 30. let ale zámek sloužil jako sídlo německé armády, krátce jako sirotčinec a poté ho na desetiletí obsadila československá armáda. Po roce 1989 byl při snaze o budování hotelu a casina zničen barokní krov.
„Je to jako dítě. Když něco 25 let pipláte, je to velmi emociální. Celý objekt má 5000 metrů čtverečných a pět podlaží. Museli jsme dostat zámek do původního stavu. Chyběly stropy okna i dveře. Nejsilnější zážitek pro mě byl, když jsme předloni přivezli asi 200 nových oken. Najednou byl zámek uzavřen, nešel do něj mráz a vítr a viděla jsem, že ten dům je šťastný," řekla Jirmusová Lazarowitz.
Majitelé chtějí zámek opět věnovat umění, výstavám svých sbírek i výstavám současných umělců či práci restaurátorů. Hlavním lákadlem bude kolekce Váchalových děl. „Myslím si, že je to asi nejrozsáhlejší existující sbírka. Máme dílo z celého jeho tvůrčího období - kompletní Šumava, téměř kompletní ex libris, to jsou stovky věcí, obrazy a další věci, jsou to stovky položek," uvedla Jirmusová Lazarowitz. Největším dílem je Váchalův pětimetrový obraz Rozptýlené myšlenky, který visí nad kaplí.
Protože se z původní výzdoby dochovala jen část fresek, vyzvali majitelé současné umělce, aby vytvořili nové na téma obloha. Jsou tu současné i historizující malby, největší stropní malba od Tomáše Císařovského má přes 100 metrů čtverečných. Majitelé nechtějí zámek komerčně využívat pro ubytování, kromě návštěvnického provozu a výstav se tu ale budou konat koncerty, bude zde možné uspořádat svatbu. V plánu je oprava hospodářských budov, kde má v konírně vzniknout vstup a zázemí pro návštěvníky. Opravovat se bude časem i čestný dvůr či šestihektarový park, který nyní ze třetiny zakrývá asfalt.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
