Ze slavných činů prezidenta Miloše Zemana si utahuje výstava, která je k vidění na mostu rebela Ivana Jirouse
Největší performer v Čechách. To je titulek, která hlásá jeden z deseti plakátů na mostě Magora Jirouse před plzeňskou kulturní scénou Moving Station. Výstava absolventky ateliéru fotografie Terezy Bonavanturové s nadsázkou komentuje a rekapituluje počiny prezidenta Miloše Zemana. Mezi nimi nesmí chybět happening s rudými trenkami nebo zapalování desítek tisíců svíček v jednorázových plastových kelímcích na nádvoří Pražského hradu. Akce je součástí několikadenního festivalu Nastevřeno.
Most u plzeňského Jižního nádraží nese jméno legendy českého undergroundu Ivana Magora Jirouse. Stejně jako byl on rebelem, stalo se i přemostění místem, kde dnes můžeme spatřit provokativní výstavu představující prezidenta Miloše Zemana jako umělce a průkopníka nových žánrů.
„Veřejné vyřizování účtů nemá na české výtvarné scéně obdoby. Happeningem ´Pálení rudých trenek´ tak Zeman položil základy nového uměleckého žánru, takzvané performance battle. Dílo bylo razantní odpovědí na dřívější akci skupin Ztohoven, kteří zmíněné trenky vyvěsili nad Pražským hradem místo tradiční standardy. Nutno dodat, že původní akce skupiny Ztohoven zaznamenala mezi laickou veřejností větší ohlas než Zemanova reakce,“ sděluje autorka výstavy Tereza Bonaventurová.
Mezi dalšími připomínkami nechybí ani samopal na novináře, vyjížďka na nafukovacím člunu nebo kontroverzní pietní akce, která byla podle mnohých velmi nevkusnou připomínkou obětí koronavirové pandemie. Jeden z posledních panelů se věnuje Zemanově vrcholné tvorbě z konce roku 2021.
„Mnoho nezávislých pozorovatelů označilo Zemanovo instalaci za akvárium. Nabízí se tak otázka, zda se nejedná spíše o reakci na slavného žraloka ve formaldehydu od Damiena Hirsta s názvem Fyzická nemožnost smrti v myslí někoho žijícího,“ zamýšlí se autorka.
Výstava je součástí festivalu Nastevřeno
Až do neděle ožívají ulice, parky a nádraží Jižní Předměstí uměním. „Festival se zaměří na silná společenská témata, jako je finanční nedostupnost bydlení, byrokracie, exekuce či krize na polsko-běloruských hranicích. Bude však i prostor pro oddych a možnost nechat se jen unášet, pozorovat a rozjímat," uvedla produkční Moving Station Eva Kraftová. Za divadlem, tancem, performancemi či za výtvarným uměním mohou diváci zamířit na perony nádraží Jižní Předměstí, na náměstí Českých bratří, náměstí Emila Škody, na Husovo náměstí i dovnitř Moving Station, sídlícího v nádražní budově.
Do Plzně letos přijelo 74 umělců z celé České republiky a ze slovenské Nitry. Celkem uvedou 15 vystoupení různého formátu, uměleckých žánrů i délky trvání. Výtvarná část festivalu nabídne fotografie, malbu, sochy, technologie i konceptuální výtvarné instalace. „Pokračujeme v prezentaci současného nezávislého a mladého umění v Plzni. Nabízíme setkání divadla, performance a literatury i výtvarného umění, oslavujeme skutečné setkávání umělců různých oborů a vnímavých diváků. Formát festivalu, který Plzni nabízíme, je ojedinělý a inspirativní,“ uvedl umělecký ředitel Moving Station Roman Černík. Více informací a podrobný program najdete ZDE.
