Restaurování barokní sochy u kostela v Křimicích finančně podpoří Plzeň. Vlastníkem objektu jsou Lobkowiczové
Další opravy barokního kostela Narození Panny Marie Na Horničce v obvodu Křimice podpoří finančně město Plzeň. Loni a letos dalo město na restaurování soch a oltáře v kostele téměř půl milionu korun. Poslední schválená dotace přispěje na pozlacený srp na barokní soše sv. Notburgy na severní bráně ohrazení kostela. Vlastníkem objektu je potomek šlechtického roku Vladimír Lobkowicz.
"Tyto práce jsou nezbytné. Pokud by totiž byla oprava odkládána, hodnotné části sochy by byly poškozeny. Zrestaurováním a doplněním pozlaceného srpu bude zajištěna její záchrana," řekla radní pro kulturu a památkovou péči Eliška Bartáková (ANO).
S opravou kostela, kterému se někdy říká podle lokality Na Horničce, začal jeho vlastník Vladimír Lobkowicz v roce 2017. Řemeslníci nejdřív upravili interiér, aby bylo v objektu stabilní mikroklima a aby se odstranila nadměrná vlhkost. V letech 2021 a 2022 odborníci zrestaurovali barokní sochy římských mučedníků, patronů dobrého počasí a ochránců proti nečasu, bleskům či krupobití sv. Pavla a sv. Jana. Sochy z počátku 18. století byly v havarijním stavu od roku 1993 uložené v depozitáři. Odborníci také loni opravili pilíře západní brány ohradní zdi, na které byly první dvě opravené sochy umístěny.
Za tuto opravu získal Lobkowicz hlavní cenu v krajské soutěži Památka Plzeňského kraje za rok 2022. Město loni na opravu soch přispělo 100 000 korun. Letos schválilo dalších 360 000 korun na restaurování oltáře a 5000 korun na pozlacený srp sochy sv. Notburgy Ebenské, která patří spolu se sochou sv. Isidora Madridského na pilíře severní brány.
Na příští rok se podle Bartákové připravuje restaurování poslední ze čtveřice soch, sv. Isidora, a opravy pilířů severní brány ohradní zdi, kam by se měly obě sochy vrátit. Soubor všech čtyř barokních soch je nemovitou kulturní památkou. Na opravy přispěl i Plzeňský kraj.
Kostel byl postavený roku 1656 ve stylu pozdní renesance. V letech 1713 až 1714 jej rozšířil a barokně upravil pražský architekt a stavitel Ferdinand Maxmilián Kaňka. V tomto období areál ohraničila zeď, která měla v půdorysu tvar čtyřlístku.
