Sedm dealerů kokainu obvinili v červnu kriminalisté Plzeňského kraje ze spáchání „zvlášť závažného zločinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami“. Drogu měli distribuovat ve stovkách případů odběratelům v Plzni. Mezi pravidelné zákazníky měla údajně patřit i partnerka plzeňského radního pro bezpečnost. Ten to odmítá a označuje to za předvolební útok na svoji osobu. Zjištění přinesl server Hlídací pes.
Policie zadržela šest lidí už 10. června, sedmý se v té době nacházel ve vazbě kvůli jiné trestné činnosti. Všem policie sdělila obvinění, čtyři z nich zůstávají ve vazbě. Pro všechny platí presumpce neviny, pokud by jim byla vina prokázána, hrozí jim až deset let vězení.
V červnu o akci oficiálně informovalo Krajské ředitelství Policie Plzeňského kraje:
„Obviněný devětačtyřicetiletý muž nejméně od poloviny roku 2022 až do doby svého zadržení měl obstarávat a nakupovat kokain od tří mužů, kteří byli nyní společně s ním obvinění, a dalším obviněným měl drogu poté prodávat či předávat s instrukcemi k prodeji a oni ji prodávali svým koncovým uživatelům. K distribuci docházelo v Plzni ve stovkách případů a jednalo se o stovky gramů kokainu. Prodejem drogy si měli přijít na statisíce korun.“
Podle informací HlídacíPes.org jde pro policii o „známé firmy“. Jeden z mužů byl již před 13 lety nepodmíněně odsouzen za pašování kokainu do ČR, další mimo jiné zřídil pěstírnu konopí v centru města a loni byl odsouzen na tři roky podmíněně s pětiletým odkladem.
Dva z obviněných řídili pod vlivem drog a jeden je nyní ve vazbě pro jinou trestnou činnost.
Na případu pracoval Toxi tým krajské kriminálky a pohyb dealerů monitoroval zhruba devět měsíců. Během této doby se osobní automobily dealerů údajně vyskytly celkem pětapadesátkrát na adrese, jež se shoduje s bydlištěm plzeňského radního pro bezpečnost Jiřího Winkelhöfera a jeho partnerky.
V těchto případech mělo jít o prodej kokainu, přičemž odběratelem měla být osoba, jíž prý sami dealeři přezdívali Bílá královna a mohlo by se jednat právě o partnerku radního Winkelhöfera. Ten však na dotaz webu HlídacíPes.org tyto informace popřel.
„Vzhledem k tomu, že moje partnerka nikdy nebyla na PČR předvolána k výslechu či podání vysvětlení, nezakládá se, dle mého, tato informace na pravdě a vnímám ji jako předvolební útok na moji funkci. Jakékoliv další vyjádření k této věci proto považuji za nadbytečné,“ napsal do SMS. Jeho partnerka na zprávu neodpověděla.
Jiří Winkelhöfer je radním pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality Rady města Plzně téměř dva roky, od posledních komunálních voleb. Je také zastupitelem největšího plzeňského obvodu Plzeň 1, kde byl v letech 2002–2007 starostou, tehdy ještě za ODS.
Na současné kandidátce uskupení PRO náš kraj do krajských voleb je uveden na jedenáctém místě.
Vedle politiky Winkelhöfer ještě podniká, je spolumajitelem a jednatelem Vyšší odborné školy zdravotnické, managementu a veřejnosprávních studií. I zde má blízko k oblasti bezpečnosti: škola nabízí vzdělávací programy jako Bezpečnost obyvatelstva či Sociální práce.
Winkelhöfer školu spoluvlastní s manželkou podnikatele a bývalého politika ODS Petra Štrunce. Ten podle informací ze zákulisí plzeňské politiky stojí za hnutím PRO Plzeň, což je navenek zjevné pouze tím, že obří reklamní plachty hnutí pokrývají nejen před volbami většinu Štruncových nemovitostí.
Oficiálně se jeho jméno ve strukturách hnutí neobjevuje, řídí jej Štruncovi dlouholetí souputníci z politiky i podnikání. Jedním z nich je právě i Jiří Winkelhöfer, dříve rovněž člen ODS, nyní 1. místopředseda hnutí PRO Plzeň.
Předsedou PRO Plzeň je dlouholetý jednatel Štruncových firem Radek Mráz, který byl v roce 2013 obviněn v plzeňském případu daňových úniků při dovozu lehkých topných olejů. Mezi odsouzenými ale nakonec nebyl. V tzv. kauze Jantar tehdy pachatelé zneužívali jako bílé koně obyvatele ubytoven, které provozovaly Štruncovy firmy. V jedné z těchto firem, ANPESI rent, figuroval od konce 90. let až do roku 2010 také Jiří Winkelhöfer.
Když Jiří Winkelhöfer před dvěma lety nastoupil na pozici radního pro bezpečnost, sliboval, že na situaci v této oblasti zapracuje. Pocit bezpečí se totiž v Plzni z pohledu obyvatel v posledních letech velmi zhoršil.
Potvrdila to i loňská anketa města, v níž vyslovily nespokojenost s bezpečnostní situací ve městě dvě třetiny hlasujících. Lidé často jako důvod svých obav uváděli zvýšené množství bezdomovců a drogově závislých ve veřejném prostoru.
„K bezpečnosti patří neodmyslitelně i prevence kriminality a protidrogová prevence. Zde bych rád pokračoval v podpoře preventivních programů, které se městu daří financovat vlastními prostředky, ale i prostředky čerpanými z různých dotačních titulů,“ řekl Winkelhöfer před dvěma lety v rozhovoru pro Plzeňský rozhled, který si na svůj web zkopírovalo hnutí PRO Plzeň.
Pokud jde o drogovou problematiku, Odbor bezpečnosti a prevence kriminality si nechal vloni zpracovat „Analýzu situace v oblasti závislostního chování na návykových látkách a hazardním hraní“. Ta uvádí, že adiktologické služby ambulantní péče a poradenství v Plzni mají naplněnou kapacitu a velkým problémem se jeví nedostatečné financování.
„V Plzeňském kraji je v celém systému služeb dlouhodobě kritický nedostatek adiktologických ambulancí, které by pracovaly s aktivními uživateli drog,“ upozornili autoři studie.
Na dotaz HlídacíPes.org, jak Plzeň řeší drogovou problematiku a nedostatky vyplývající z analýzy, odpověděla manažerka prevence kriminality a protidrogová koordinátorka města Andrea Gregorová tím, že město letos v srpnu uzavřelo memorandum o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování (ASZ).
„Cílem této spolupráce je komplexně řešit problematiku osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením, včetně otázek spojených s chudobou, sociálním vyloučením, bezdomovectvím a obchodem s chudobou. Oblast závislostí, která je nedílnou součástí této problematiky, bude v budoucnu rovněž řešena ve spolupráci s ASZ, a to komplexně, s přihlédnutím k doporučením vyplývajícím ze zmíněné analýzy,“ odpovídá Gregorová.
Agentura ale ve své zprávě o memorandu s městem Plzní nezmiňuje ani drogovou problematiku, ani radního pro bezpečnost Jiřího Winkelhöfera. Cituje jen dva členy městské rady zabývající se sociální oblastí a mezi tématy, na kterých by měla s městem pracovat, uvádí obchod s chudobou a situaci na plzeňských ubytovnách. Několik z nich dosud provozuje výše zmíněný Petr Štrunc.
Analýza dále potvrdila, že v Plzni je rozšířené užívání kokainu: „Další důležitou nelegální návykovou látkou, kterou je nutné z důvodu koncepce adiktologických služeb v Plzni zmínit, je kokain. Uživatelé kokainu nepatří mezi klienty adiktologických služeb, což je spojeno zejména s tím, že jejich sociální situace je dobrá a většinou se obrací na soukromé terapeuty.“
Červnový případ zatčení gangu dealerů také není v Plzni zdaleka prvním svého druhu. Jiná skupina sedmi osob, která rovněž ve velkém obchodovala s kokainem, byla zadržena v Plzni v červnu 2020. V říjnu 2016 bylo obviněno po zátahu na dealery kokainu šest osob.
V celorepublikovém srovnání se pak Plzeňský kraj drží na špici především v počtech odhalených pěstíren konopí. Loni jich zde bylo odhaleno patnáct, což je po Středočeském kraji druhý nejvyšší počet v Česku.
Zároveň zde bylo zahájeno nejvíce trestních řízení podle § 285 (trestný čin nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku v množství větším než malém): 20 z celkových 84.
V roce 2022 se kraj dělil s 18 odhalenými pěstírnami o první místo s Jihomoravským krajem, v roce 2021 tento žebříček s 19 pěstírnami vedl. Za období 2013 až 2022 zaujímá Plzeňský kraj v počtu odhalených pěstíren čtvrté místo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
