Třicet let uplyne v úterý 30. května od okamžiku, kdy recidivista Jiří Kajínek zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše. Navíc těžce zranil Pokošova mladšího bratra Vojtěcha, který se stal klíčovým svědkem. Kajínka zadrželi v únoru 1994 a v červnu o čtyři roky později mu Krajský soud v Plzni vyměřil doživotí. Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii vinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti.
Z vězení Kajínek vyšel 23. května 2017, za mřížemi tak kvůli vraždě u borské věznice strávil přes 23 let. Milost pro Kajínka, podmíněná tím, že se sedm let nedopustí trestného činu, vzbudila negativní reakce. Před zvolením totiž tehdejší prezident Miloš Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Později se Zeman vyjádřil, že další takovou milost by už neudělil. Po propuštění se Jiří Kajínek stal svého druhu celebritou, což také vyvolává kritiku.
Jiří Kajínek se narodil 11. ledna 1961 v Prachovicích na Chrudimsku. V době, kdy se učil opravářem zemědělských strojů, začal hrát karty o peníze. Střety se zákonem měl Kajínek pro majetkovou trestnou činnost od roku 1974. Už jako nezletilý se zúčastnil vykrádání bytů, ve vězení se ocitl poprvé v roce 1982 za krádeže v rekreačních chatách. O tři roky později stanul před soudem znovu - kromě bytových krádeží měl na svědomí nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele.
Nepodmíněný trest si Kajínek znovu vyslechl v roce 1985, a to za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil tři policisty. V únoru roku 1990 byl propuštěn, když mu soud prominul zbytek trestu, o rok později se ocitl ve vězení znovu za ozbrojenou loupež, při níž policistům ukradl vůz. Jako recidivistovi mu soud vyměřil 11 let. Za vzorné chování mu byl v lednu 1993 na tři dny přerušen trest. Do věznice se ale už nevrátil a v roce 1993 spáchal dvě vraždy.
Sobota, 5. března 2022, 07:30
V krvavý masakr se přesně před čtvrt stoletím proměnil transport přísně střeženého vězně Jiřího Kajínka k plzeňskému krajskému soudu. Na křižovatce ulic Klatovská a Bendova se první policejní transportér jedoucí vysokou rychlostí se spuštěnou...
Ačkoliv se v médiích několikrát objevily informace o nových důkazech, údajně zpochybňujících Kajínkovu vinu, byl verdikt plzeňského krajského soudu v odvolacím řízení opakovaně potvrzen. Mimo jiné Nejvyšší soud v roce 2001 odmítl stížnost tehdejší ministra spravedlnosti Pavla Rychetského pro porušení zákona, bez úspěchu skončila i ústavní stížnost jeho nástupce Jaroslava Bureše. Naposledy odmítl v srpnu 2016 Ústavní soud Kajínkovu stížnost, kterou se domáhal obnovy řízení.
Kajínek, který několikrát utekl nebo se pokusil utéci z vězení, byl umístěn do přísně střežené věznice Mírov na Šumpersku. Tady 29. října 2000 přeřezal zřejmě diamantovou strunou mříže své cely a po svázaných prostěradlech se spustil za zdi káznice. Zastavit ho nedokázala ani střelba ostrahy. S útěkem mu pomáhal další doživotně odsouzený vězeň Martin Vlasák. Policie ihned vyhlásila celostátní pátrání, Kajínka hledaly tisíce policistů po celé ČR.
Pondělí, 24. října 2022, 18:02
Dvojnásobný vrah Kajínek opět šokoval. Tentokrát vystoupil coby kmotr nového alba kontroverzní skupiny Ortel v plzeňském kulturáku Šeříkovka. Jako rekvizitu si ke svému vystoupení vzal samopal s nasazeným bodákem a tím se opět dostal do hledáčku...
Uprchlého vězně nakonec zadržel 8. prosince 2000 v bytě na pražském sídlišti Velká Ohrada Útvar rychlého nasazení. Kajínek byl sice ozbrojen, ale zásah se odehrál tak rychle, že zbraně nestihl použít. Příslušníci komanda se spustili na lanech ze střechy domu k oknům bytu v pátém patře. Okna rozbili, vhodili do bytu rozbušky a uprchlíka zneškodnili. Ve svém bytě Kajínka ukrývala manželka jednoho z jeho mírovských spoluvězňů, orlického vraha Ludvíka Černého.
Manželka dalšího z odsouzených v případu orlických vražd, Daniela Chodounská, bydlící ve stejném domě, se během akce policie pokusila přeřezat lano, na němž se spouštěl jeden z policistů. Kajínek později řekl, že útěkem chtěl dosáhnout obnovení procesu. Díky značnému mediálnímu zájmu se objevily nové svědecké výpovědi. Útěk vyvolávající romantické představy mu zajistil i početný zástup příznivců. V roce 2010 měl premiéru film natočený na motivy jeho příběhu.
Kajínek se z vězení pokoušel dostat nejen útěkem či snahou o obnovu řízení, ale i cestou prezidentské milosti, Václav Havel ani Václav Klaus mu ji ale neudělili. Se svou žádostí Kajínek uspěl až u současné hlavy státu, Miloš Zeman mu ji v květnu 2017 udělil formou podmíněného prominutí zbytku trestu. Ještě v roce 2013 Zeman tvrdil, že podporuje obnovu procesu, nikoli amnestii, později ale uvedl, že Kajínek je podle něj ve vězení dlouho a existují důvodné pochybnosti o jeho skutečné vině.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Plzeň, demarkační čára za kterou po 2 světové válce prchali fašisté před postupující armádou SSSR. Dnes proslulá plzeňská práva s proslulými bendovskymi studenty. Kajínek se k vraždám nepřiznal. Jmenované pochybnosti svědčí podezřelému.
