Za brutální ubodání syna v den jeho 14. narozenin poslal soud extrémně nebezpečného muže do detence

Krvavý incident, který šokoval širokou veřejnost se stal v malé obci v Pošumaví letos 15. března. Obviněný muž vychovával po smrti manželky svého syna sám. V den jeho 14. narozenin rozpoutal vražedné běsnění namířené proti chlapci. Svého syna měl muž nejprve škrtit, pak ho ubodal nožem. Zasadil mu 30 bodných a řezných ran v obličeji, na krku a na hrudníku. Bezprostředně po vraždě vyskočil útočník z okna a vážně se zranil. Důvodem byly vážné psychické problémy muže. Pachatele ve vážném stavu tehdy transportoval do nemocnice vrtulník letecké záchranné služby.

Podle znalkyně byl útočník v době činu nepříčetný a nedokázal rozlišit nebezpečnost svého jednání ani ho ovládat. Vzhledem k tomu není za své jednání právně odpovědný. Soud tak vyslyšel návrh státního zástupce o umístění muže do detence, neboť jeho další pobyt na svobodě označila znalkyně vysoce společensky nebezpečné a jeho další chování za zcela nevyzpytatelné. Při sebevražedném skoku z okna si muž navíc těžce poranil mozek, v důsledku čehož se u něj vyvinula duševní porucha, organický psychosyndrom. Tyto změny jsou podle znalkyně nevratné a při současných znalostech medicíny neléčitelné.

Policie ho obvinila z vraždy vzhledem k jeho zdravotnímu stavu až 7. dubna a soud ho následně poslal do vazby. V červenci ale kriminalisté na základě psychiatrického posudku stíhání zastavili. Muž je nyní umístěn v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech. Zabezpečovací detence je ústav s vězeňským režimem. Setrvání v detenci či případné jiné opatření přezkoumává v pravidelných intervalech soud.

Muž podle znalkyně trpěl několik let smíšenou poruchou osobnosti s paranoidními a schizoidními rysy, což je celoživotní nemoc, která není léčebně ovlivnitelná. „U poruch osobnosti se někdy setkáváme s dekompenzací, kdy se člověk zcela dostává mimo realitu," uvedla. V takovém stavu dekompenzace se ocitl i muž, když zaútočil na svého syna. Podle obhajoby mu zasadil 30 bodných a řezných ran v obličeji, na krku a na hrudníku. A nebyl v tu chvíli schopen nijak se ovládat, uvedla znalkyně. Zpráva z psychiatrické nemocnice uvádí, že jeho stav se nevyvíjí, ke svému činu se nechce vracet a na část událostí má pravděpodobně amnézii.

Muž, který u soudu vypovídal zmateně, se domáhal hlavně toho, aby mu lékaři nedávali žádné léky ani injekce. „Prášky odepíšou můj mozek,“ řekl. V závěrečné řeči požádal, aby mu raději dali trest smrti, než aby mu dál lékaři podávali prášky. „Když mně odepíšou prášky můj mozek, nemůžu si vzpomenout na ty věci a dopátrat se, jestli je duchovní život, jestli můj synek vidí, že tatínek se snaží,“ prohlásil. Protože obhájce mu v soudní síni nemohl slíbit, že žádné léky už dostávat nebude, podal si muž stížnost a dnešní rozhodnutí o detenci je nepravomocné. Obhájce se přitom v závěrečném návrhu přidal ke státnímu zástupci a s uložením detence souhlasil.