„Představte si dětičky, že bývaly takové hororové časy, kdy neexistovaly žádné mobilní telefony, ba ani počítače nebyly – a to ty děti už ječí -ba nebyla dokonce ani televize a kdysi ani kino, a ještě před tím nebyla ani elektřina. Ale bylo loutkové divadlo.“ Není zvykem začínat článek přímou řečí, v případě výtvarníka, malíře, řezbáře, dramatika, režiséra, i příležitostného loutkoherce Ivana Nesvedy to však jinak nejde. Nebylo by to autentické. Sdílný umělec navíc klame svým jménem, svede toho totiž opravdu hodně a umí o tom i poutavě vyprávět. Přesvědčit se o tom může každý, kdo navštíví Studio Alfa DOLE v plzeňském Divadle Alfa.

Europoslanci před týdnem schválili usnesení odsuzující útoky Hamásu na Izrael a uznali právo Izraele na sebeobranu. Pro se vyslovilo 500 europoslanců, proti jich bylo 21 a 24 se zdrželo hlasování, včetně europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. „Text se jednoznačně nevymezil principu kolektivní viny, kvůli kterému je za zločiny Hamásu trestáno i civilní obyvatelstvo,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků Kateřina Konečná.

Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy, které začalo po rozsáhlém a brutálním útoku hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, zemřelo podle odhadů už přes tři tisíce lidí. „Evropská i americká debata vnímá, že Izrael musí legitimně řešit problém teroristů a zároveň vnímá velmi nepříznivou humanitární situaci v Gaze. Myslím si, že spoustě lidí typu paní Černochová tahle lidskost a empatie chybí,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Sociálními sítěmi se šíří výzvy o "zplynování židovských psů" a na demonstracích napříč západoevropskými městy lidé skandují, že je potřeba "zničit Izrael". Evropa čelí nárůstu antisemitismu v reakci na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Jeho členové pronikli 7. října na izraelské území a zavraždili tam přes 1400 lidí.

Každý z nás má v sobě přirozenou potřebu zastávat se menšího a slabšího proti velkému a zlému. Pokud ovšem ten menší a slabší není tím zlým.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.

Rozvrácené vztahy i komplikace v zaměstnání. To je jen zlomek následků, které přináší hraniční porucha osobnosti. Své o tom ví také Jonáš Motyčka, který si před třemi lety vyslechl stejnou diagnózu. O stále tabuizované poruše teď natočil celovečerní film Horská dráha, se kterým objíždí česká kina. Do budoucna by snímek rád nabídl školám a streamovacím platformám. „Proč se film jmenuje Horská dráha? Jednoduše proto, že život s hraniční poruchou osobnosti je jedna nekončící jízda na horské dráze nahoru a dolů pro člověka samotného i jeho okolí,“ popisuje v dalším díle seriálu Bez servítků.

V okamžiku, kdy počet zemí, které disponují pokročilými raketovými systémy povážlivě stoupá a kdy za slovenskými hranicemi bojují dvě největší armády v Evropě, zůstává Česká republika zcela nekrytá, pokud jde o ochranu proti balistickým raketám. Nakupujeme systém SPYDER, toho je však málo a umí působit jen proti letadlům.

Vždy chtěl pracovat se sportovci, ale zjistil, že samostatně se sportovní fyzioterapie v Česku studovat nedá. Přesto se vysněné specializace nevzdal. Hodně mu pomohly a stále pomáhají osobní zkušenosti s profesionálním sportem. Řeč je o Michalu Peroutkovi, který patří mezi vyhledávané fyzioterapeuty. Momentálně funguje na vlastní klinice Fascia Clinic Prague se zaměřením na ambulantní fyzioterapii. Kdy by měl člověk služby fyzioterapeuta vyhledat, jak výraznou roli hraje obuv a proč nezanedbávat pohyb? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Vláda schválila před několika dny nákup amerických letounů F-35 Lightning II pro letectvo Armády České republiky. F-35 je bezesporu špičkou současného leteckého inženýrství, veřejnost je však v otázce nákupu rozdělena. Nejčastějším důvodem kritiky jsou obrovské náklady, nejsou však jediné. Shrňme si deset důvodů, pro které není nákup F-35 dobrý nápad.