Kvůli koronaviru klesaly už druhým rokem nábory nových dárců kostní dřeně do národního registru

Svoje krvetvorné buňky loni darovalo 52 dobrovolníků, což řadí loňský rok v tomto ohledu mezi roky nadprůměrné. U odběru štěpů pro nemocné pacienty se tedy covid 19 zatím neprojevil. 

„Za vysokým počtem odběrů od tuzemských dárců stojí předchozí náborově úspěšná léta a kvalita našeho registru. Poslední dva roky ale rapidně klesaly nábory, to je dáno především tím, že se nekonaly velké kulturní a sportovní akce, na kterých dobrovolníky zapisujeme. Rovněž jsme nemohli v některých částech roku vyzývat lidi, aby se zašli sami zapsat do některého z našich téměř 60 registračních míst po ČR. Ta jsou totiž situována v nemocnicích, kam jsme v nejtěžších covidových dobách zájemce nemohli posílat,“ říká Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.       

Loni se k registraci rozhodlo nepatrně více žen než mužů, přihlásilo se jich 2653, tedy o 94 více než mužů. Z pohledu regionů se nejvíce hlásili zájemci z Olomouckého kraje, z Prahy a středních Čech a z kraje Moravskoslezského. Medián věku nově náborovaných byl pak 25 let.

Celkem se krvetvorné buňky odebraly 52 dárcům, z čehož 24 bylo pro tuzemské pacienty, 28 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydávaly na pomoc nemocným přes oceán do USA, následovaly cesty do Francie, do Itálie a do Polska,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty se ze zahraničí importovalo 78 buněk, a to nejčastěji z Německa a Polska.      

„Moc jsem si přál, abych tu šanci dostal“, říká dárce kostní dřeně

Čtvrtek, 11. června 2020, 16:40Zdraví

Stovky lidí každoročně onemocni chorobami krvetvorby, které jsou mnohdy smrtící. Tou nejčastější je leukémie. Naději pro pacienty je transplantace kostní dřeně. Do registru se loni zapsalo rekordní množství dárců. Nejvíce transplantací pak...

Registr také jako každý rok vyřazoval některé již dříve zapsané potenciální dárce, důvodem byl většinou vysoký věk nebo neodpovídající zdravotní stav. V roce 2021 se tak rozloučil s 662 zapsanými. „V současné situaci musí být naším prvním cílem dostat se v počtu nově náborovaných dobrovolníků na čísla kolem 10 000, jak tomu bylo v dřívějších letech. Pokud by i nadále nábory stagnovaly, pak by mohli v budoucnu lékařům noví dobrovolníci chybět. Podobné propady kvůli covidu totiž hlásí i další registry ve světě,“ vysvětluje Jindra.

Dlouhodobým cílem Českého národního registru dárců dřeně je ale posunout podíl českých pacientů transplantovaných s lokálním dárcem. V současnosti se každoročně pouze 15-20 procent nepříbuzenských transplantací v Česku provádí s dárcem z českého registru, tzv. „národním“ dárcem. Pro zbývající pacienty se musí krvetvorné buňky dovézt ze zahraničí.  

Český národní registr dárců dřeně byl založen jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992 z podnětu rodin nemocných s těžkými hemato-onkologickými onemocněními. Otcem zakladatelem byl tehdejší primář Hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, Vladimír Koza