Plzni přibývá 1500 až 2000 obyvatel ročně, loni po sčítání ale počet klesl

Rozdíl počtu obyvatel k 31. prosinci 2020 získaný bilanční metodou z výsledků sčítání lidu 2011 a počtu obyvatel k 31. prosinci 2021 odvíjející se už od sčítání z roku 2021 není roven přírůstku nebo úbytku obyvatel za rok 2021. Nasazení nového stavu vždy způsobí menší či větší zlom v časové řadě počtů obyvatel a podle statistiků bývá pravidlem, že znamená snížení celkového počtu. Hlavní příčinou je neúplná evidence vystěhování do zahraničí, a to jak občanů ČR, tak cizinců. Pokud osoba při vystěhování nenahlásí úřadům ukončení pobytu v ČR, nedostane se do demografické bilance. Zůstává tak v každoročních počtech obyvatel získaných bilancí až do nového sčítání, při němž se už nesečte. Z 6254 obcí mělo loni 72 procent méně obyvatel než podle předchozí bilance k poslednímu prosinci 2020.

Počet obyvatel klesl meziročně za minulé čtyři roky také v dalších čtyřech okresních městech Plzeňského kraje. Po Plzni byl v roce 2021 proti roku 2018 pokles nejcitelnější v Klatovech, a to o 646 lidí. Ke konci loňského roku žilo v druhém největším městě kraje 21 587 lidí. O rok dříve jich bylo 22 140, což bylo o 117 méně než na konci roku 2019.

Domažlice se podle sčítání v roce 2021 za čtyři roky propadly o 401 obyvatel na 10.749 na konci roku 2021. V letech 2018 a 2019 tam statistici evidovali přes 11 000 lidí. V Rokycanech a Tachově počty obyvatel mezi lety 2018 až 2020 rostly, ale na konci loňského roku se také podle posledního sčítání propadly proti roku 2018 o 366 lidí, respektive o 264. V Rokycanech tak na konci roku 2021 evidoval ČSÚ 13.826 obyvatel, v Tachově 12.538.

Takzvané satelity Plzně, tedy obce kolem krajského města, kam se stěhují lidé dojíždějící většinou za prací do Plzně nebo do Prahy, naopak za čtyři roky posílily. Nejvíce Vejprnice, kde se zvýšil počet obyvatel o 184 na 4424 na konci roku 2021. O 168 lidí více hlásí i po sčítání v roce 2021 Zruč-Senec, který měl podle ČSÚ k 31. prosinci 2021 celkem 3455 občanů. Třetí nejsilnější byl Letkov, který hlásí od roku 2018 přírůstek 153 trvale žijících osob na 858. Čtvrté jsou Šťáhlavy s přírůstkem 132 lidí, jimž ČSÚ spočítal ke konci loňského roku 2865 obyvatel. Ve všech případech jde o obce v okruhu do deseti kilometrů od krajského města, jimž počty obyvatel rostou posledních 20 let. Z obcí kolem Plzně se za čtyři roky propadly o menší desítky obyvatel jen Dobřany (na 6128 obyvatel ke konci roku 2021), Nezvěstice (1450), Dýšina (1807) a Chrást (1872).

Dva roky trvající pandemie koronaviru zvýšila zájem zejména mladých rodin a lidí o bydlení na vesnici, a to i výrazně dále od měst. Malé obce Plzeňského kraje pociťují nebývalý zájem o nákup domků a pozemků. Chtějí k nim také vlastní zahrady, kde mohou pěstovat zeleninu, ovoce a chovat slepice. „Pandemie udělala teď pro obnovu venkova víc než všechny možné programy obnovy. Lidé zůstali doma, a zjistili, že v městech to není úplně ono. Prošli si venkov, přírodu a pak si řekli, že si tam pořídí domek," řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN), který je zároveň místostarostou Spáleného Poříčí v Brdech.