Významnou Cenu 1. června převzal duchovní a bývalý mluvčí Charty 77 Václav Malý

Římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý má přímý vztah k Plzni, v letech 1977 a 1978 byl kaplanem na zdejším arciděkanství a administrátorem farnosti v Liticích. Na kněze byl vysvěcen v roce 1976, o rok později podepsal Chartu 77. Byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, v roce 1979 byl zbaven státního souhlasu a téhož roku byl bez soudu vězněn za podvracení republiky. V letech 1980–1989 pracoval jako topič nebo zeměměřičský figurant, zároveň však tajně vykonával kněžskou službu a podílel se na tvorbě katolického samizdatu. Rok byl mluvčím Charty 77.

Široce známým se stal Václav Malý v roce 1989 jako mluvčí a spoluzakladatel Občanského fóra. Roku 1996 byl jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Je zakládajícím členem a členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Jeho biskupské heslo zní: ‚Pokora a pravda.‘ Věnuje se podpoře politických vězňů v zemích, jako jsou Bělorusko, Kuba, Čína, Súdán a podobně. Byl mu propůjčen řád T. G. Masaryka III. třídy, je držitelem Čestné medaile Tomáše Garrigua Masaryka za věrnost jeho odkazu, pražský arcibiskup mu udělil zlatou svatovojtěšskou medaili Arcibiskupství pražského za úsilí o svobodu církve národa.

„Všechny aktivity monsignora Václava Malého byly projevem statečného a odvážného postoje. Svědčily o jeho hlubokém zaujetí svobodou a lidskými právy. A přesvědčení, že za tyto hodnoty je nutné neustále usilovat i přes perzekuce, výslechy a věznění tehdejším normalizačním režimem. Svědčily, že má význam se jako člověk, jako občan, postavit zlovůli mocných. I v době, která se jevila jako beznadějná, bez šance na její změnu,“ uvedl primátor Pavel Šindelář (ODS).

„Na Plzeň mám kladné vzpomínky. Přirozeně nepříjemné bylo, že jsem byl sledován Státní bezpečností. Sídlil jsem tehdy zde na hlavním náměstí, na tehdejším arciděkanství, dnes je to Biskupství plzeňské. Setkával jsem se zde s lidmi nejen v kostele, ale i v rodinách, mohl jsem navštěvovat v soukromí mnoho výborných lidí. Setkal jsem se tu s lidmi statečnými, kteří nemarnili svůj život zbytečnostmi. Takže mé vzpomínky i přes vnější nepříjemné prostředí jsou velmi dobré,“ řekl po předání ceny Václav Malý.

Cenu získal i za prosazování principů demokracie. Ta podle jeho slov nikdy nebude hotovou záležitostí. „Záleží na každém z nás, na kolik demokraticky smýšlíme a jednáme, na kolik bereme vážně to, že máme být zodpovědnými občany, že máme chránit právo druhého a usilovat o spravedlnost pro všechny. A to je úkol na celý život a není jen na jednu generaci,“ dodal Václav Malý.

Komunisté protest v Plzni tvrdě potrestali

Dne 1. června se připomíná veřejné vystoupení Plzeňanů proti totalitnímu režimu v roce 1953, říká se mu také Den prvního zvonění. Tehdy se postavili Plzeňané otevřeně proti komunistickému režimu, aby vyjádřili nesouhlas s probíhající měnovou reformou. Do protestní akce se zapojilo 20 tisíc lidí, kteří na necelý den ovládli značnou část města a až večer jejich neposlušnost potlačily přivolané ozbrojené posily. Během povstání bylo na obou stranách zraněno kolem 250 osob. Toto vůbec první povstání proti komunistickému režimu v Evropě však tehdejší režim potlačil a utajil. V souvislosti s nepokoji bylo v Plzni odsouzeno v politických procesech 331 osob, někteří až na 14 let vězení. Celkem 50 rodin bylo vystěhováno z města do zapadlých pohraničních obcí, celá řada lidí přišla o práci a mnozí byli léta diskriminováni.

Cenu 1. června udělovanou od roku 1993 již v Plzni získalo téměř 30 osobností. Držitelem je i bývalý prezident Václav Havel, spisovatel Jiří Gruntorád, získal ji například jako vůbec první Pavel Tigrid, dále Jaromír Štětina, Jefim Fištejn, Ivan Medek, Jan Šibík, Jiří Stránský nebo Jacques Rupnik, Dana Němcová, socioložka Jiřina Šiklová, Rudolf Battěk a in memoriam také básník, publicista a politický vězeň Ivan Magor Jirous. Cenu obdržel také signatář Charty 77, novinář, publicista, spisovatel a dramatik Ivan Binar, filozof Ladislav Hejdánek a loni ji město udělilo in memoriam příslušníkovi protinacistického odboje romské národnosti, plzeňskému rodákovi Josefu Serinkovi.