Výstava Operace Anthropoid připomíná nejen Gabčíka s Kubišem, ale i statečné Plzeňany, kteří jim pomáhali

„I po osmdesáti letech, které uplynuly od této události, je potřeba Operaci Anthropoid vnímat jako symbol nezměrné odvahy dvou výsadkářů Gabčíka a Kubiše. V době válečné beznaděje se rozhodli přijmout extrémně náročný úkol, o němž věděli, že zcela jistě znamená jejich smrt, přesto ho na sebe vzali a dokázali realizovat,“ uvedla radní města Plzně pro oblast prezentace a marketingu Plzně Veronika Jilichová Nová (ODS). Připomněla také, že tento velký čin, jenž dokázal změnit běh událostí, však vyvolal také velmi krutou odplatu ze strany nacistického režimu a znamenal smrt pro mnoho Plzeňanů, kteří parašutistům pomáhali.

„Všechny velké historické události trpí tím, že se postupem doby mění jen v papír v učebnicích. Myslím, že je moc důležité předávat konkrétní příběhy. U nás v Plzni to jsou příběhy rodin, které se rozhodly s vědomím obrovských rizik pomoci exilovým vojákům. Parašutisté by nemohli svou vojenskou akci uskutečnit bez pomoci Čechů na našem území,“ řekl ministr kultury a bývalý primátor Plzně Martin Baxa (ODS). Zdůraznil, že Gabčík s Kubišem seskočili na území protektorátu na konci prosince 1941.

„V mimořádně tuhém režimu permanentní kontroly, kterou nacistický aparát vykonával, fungovali parašutisté několik měsíců a dokázali se připravit na vojenskou operaci. To vše díky úsilí lidí, kteří jim pomáhali i s vědomím toho, že si podepisují rozsudek smrti. Velká většina z nich byla dopadena a popravena. Vzpomeňme například na policejního inspektora Václava Krále a jeho rodinu z ulice Pod Záhorskem, bez jejichž pomoci by se parašutisté v prvních chvílích, kdy byli vysazeni na našem území, neobešli. Je to i náš domácí plzeňský příběh, na který můžeme být hrdi,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Primátor Plzně Pavel Šindelář (ODS) položil květiny u tří pamětních desek v Čechově ulici, Pod Záhorskem a na Klatovské třídě, zastavil se také na adrese Resslova 4. Všechna místa jsou vzpomínkou na rodiny, jež pomáhaly parašutistům v rámci takzvané operace Anthropoid, primátor tak uctil jejich památku. Jedná se o manžele Bejblovi, rodiny Hrdličkových a Kučerových a rodinu Králových.

Osudnou se všem stala akce Canonbury, jejímž cílem bylo vyřadit provoz plzeňské Škodovky. Do Plzně se kvůli ní vrátili 17. dubna 1942 Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka a Josef Valčík, 23. dubna je doplnil Karel Čurda. U Králových plánovali detaily akce, během pobytu v Plzni se střídali v bytech rodiny Králových, Vojtěcha Kučery v Resslově ulici 4, Jana Bejbla v Čechově ulici 34 a na adrese Klatovská 78 u Aloisie Hrdličkové a Františka Krále. Operace skončila neúspěchem. Karel Čurda se 16. června přihlásil na řídící služebně gestapa v Praze a postupně prozradil všechny, kteří mu v době jeho ilegální činnosti pomohli. Poté byli všichni zatčeni, odsouzeni k trestu smrti a popraveni v koncentračním táboře Mauthausen 24. října 1942.

Kromě výstavy v mázhauzu radnice připomíná události roku 1942 také venkovní výstava umístěná na Anglickém nábřeží na piazzettě poblíž budovy Komerční banky. Je věnována nejen průběhu samotné operace Anthropoid, ale také všem statečným mužům a ženám, kteří se během druhé světové války zapojili do odboje. Obě výstavy potrvají do 25. května a jsou součástí plzeňských oslav konce druhé světové války – Slavností svobody, jejichž hlavní část se koná od 5. do 8. května.