Pátek, 19. března 2021, 11:15
Přesně 30 let od svého založení oslaví v sobotu Národní park Šumava. Vyhlášen byl na základě nařízení vlády 20. března 1991. S rozlohou 68 064 hektarů je největší ze čtyř tuzemských národních parků. Šumavský národní park je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Před rokem 1990 byla většina jeho území nepřístupná, šlo o vojenský prostor. Na území NP bylo vyhlášeno 24 státních přírodních rezervací a jiných maloplošných chráněných území. Národní park musel čelit i přírodním katastrofám. Ať už se jednalo o kůrovcovou kalamitu nebo orkán Kyrill, který území zdevastoval v roce 2007.
Za dobu své existence se ve vedení NP Šumava vystřídalo deset ředitelů. Každá výměna ředitele zpravidla znamenala i jiný přístup k ochraně přírody, k pohledu na bezzásahovost. Měnil se i přístup spolupráce s regionem a sousedním Národním parkem Bavorský les. Vymyslela se velká spousta projektů, které se uskutečnily, ale také množství projektů, které navždy spadly pod stůl, stejně jako bylo vysloveno množství slibů, které nebyly dodrženy. NP Šumava budil vášně jak mezi obyčejnými lidmi, návštěvníky, odborníky, tak hlavně politiky. Žádný jiný národní park v České republice nebyl tak zpolitizován, jako právě ten šumavský.
„Národní park Šumava je jedním z klenotů České republiky, o tom není pochyb a třicet let jeho existence ukazuje, že si v České republice dokážeme vážit hodnoty chráněných území. A také, že jsme schopni dostát potřebám moderní ochrany přírody, tedy zajistit prostor pro přírodní procesy a přitom park neuzavřít před veřejností,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec (za ANO).
„Národní park Šumava za 30 let ušel opravdu velmi dlouhou cestu. Byly to tři dekády plné zvratů, konfliktů, bojů, ale také radostí, úžasných objevů, šťastných návratů, vítezství přírody. Bylo to 30 let, které určitě není možné nazvat slovem nuda,“ uvedl současný ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Přímo ukázkovým příkladem je podle slov ředitele Hubeného obnova šumavských lesů. „Laická veřejnost i část té odborné si myslela, že se po kůrovcové gradaci v oblasti Březníku v 90. letech, les sám nezmladí. Podobné obavy panovaly i po orkánu Kyrill v roce 2007. Jenže přirozená obnova lesů, které jsou navíc teď obohacené o velmi důležité tlející dřevo, funguje i bez intervence člověka,“ vysvětluje Pavel Hubený.
Na území NP Šumava se v posledních letech objevily dávno zmizelé druhy živočichů, hub a rostlin. „Díky cíleným zásahům se Správa snaží udržet i druhovou pestrost, především na plochách druhotného bezlesí, převážně na loukách. Díky tomu se podařilo zachránit některé druhy rostlin, jako například rozchodník huňatý, a udržovat cenné biotopy pro šumavské klenoty, například pro hořec panonský, hořeček mnohotvarý-český nebo tetřívka obecného,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro oblast ochrany přírody Martin Starý.
Podařilo se ovšem také navrátit a udržet i některé dávno vyhubené živočichy zpět do přírody, například rysa ostrovida nebo puštíka bělavého. „Díky náročné ochraně se daří mnohým dalším ohroženým živočichům, jako tetřevu hlušci. Šumava je pravděpodobně jediným místem střední a západní Evropy, kde existuje životaschopná populace. Stále tu žije velmi ohrožený tetřívek obecný a daří se tu sokolu stěhovavému, který byl před více než třiceti lety na pokraji vyhynutí. Přišel a usadil se tu bobr evropský, vlk obecný nebo jeřáb popelavý,“ konstatoval mluvčí parku Jan Dvořák.
Území Národního parku Šumava bylo před jeho vznikem velmi omezeně přístupné. Téměř 60 procent území pokrýval vojenský prostor a hraniční pásmo, tzv. železná opona. Po její likvidaci v roce 1990 proto na Šumavě zásadně chyběla jakákoli turistická infrastruktura. Bylo nutné proznačit turistické trasy, cyklotrasy, postavit informační centra. V průběhu třiceti let Správa NP Šumava vybudovala také návštěvnická centra, střediska environmentální výchovy, jejichž výukové programy si užily tisíce dětí.
Vytvořila se síť pestré návštěvnické infrastruktury, od cyklostezek, rozhlednu i vyhlídky, přes nouzová nocoviště, ubytovny, turistické přístřešky až po stovky edukativních informačních panelů rozmístěných v terénu a kilometry poválkových chodníků, které turisty dovedou do těch nejkrásnějších míst šumavských rašelinišť. Část turistické infrastruktury je připravována tak, aby byla přátelská i pro hendikepované návštěvníky.
„Za dobu existence Národního parku Šumava jsme připravili desítky tisíc programů pro veřejnost. Mezi ty nejúspěšnější určitě patří Splouvání Vltavy, Průvodci divočinou, možnost výletů na sněžnicích, nebo nejrůznější tematické, komentované vycházky za Šumavskou přírodou,“ vyjmenovává mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Správa Národního parku Šumava pro letošní rok chystá řadu speciálních programů a soutěží vztahující se k oslavám třiceti let.
Pondělí, 26. října 2020, 10:42
Byla to obrovská pohroma! Zasáhla do osudů mnoha lidí. Ve svém románu Ze světa lesních samot ji popsal i Karel Klostermann. Dnes je to přesně 150 let, kdy Šumavu zasáhla a zpustošila silná vichřice. Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava...
Foto Richard Beneš / NP Šumava 2x
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
