Pátek, 4. září 2020, 06:48
Už počtvrté se dnes město Plzeň připojuje k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době tak již bude v Plzni na chodnících před domy, v nichž lidé žili před deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno celkem 57 pamětních kamenů.
Kameny zmizelých s mosazným povrchem mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na tyto oběti nacistického režimu. Přímo z Plzně v transportech odjelo 2064 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich.
Položení kamenů se 4. září uskuteční na těchto místech:
Sedláčkova 19, Goethova 10, Havlíčkova 24, Koperníkova 12, Skrétova 2, Nerudova 19, Jungmannova 9, Riegrova 5, B. Smetany 4, Husova 36
Loni přibylo v Plzni na sedmi místech 16 „kamenů zmizelých,“ na každém z nich je vyryto jméno oběti, která žila v domě, před kterým je umístěn. Nechybí datum narození, datum deportace do Terezína nebo dalšího podobného tábora a samozřejmě také údaj o tom, kdy a kde byl židovský občan zavražděn. Jeden loňský kamen připomenul smutný osud Věry Kohnové, autorky Deníku Věry Kohnové. Jako dvanáctiletá si psala deník od léta 1941 do ledna 1942 do odjezdu transportu do Terezína, odkud se nikdo z rodiny Kohnových nevrátil. O Věře se mluví jako o plzeňské Anně Frankové.
Zakladatelem projektu Stolpersteine je německý umělec Gunter Demnig, který jich realizoval už přes 73 tisíc na více než dvou tisících místech ve 26 zemích Evropy. Nejvíce je jich v Německu. Autor loni také vlastnoručně všechny kameny vsadil do chodníku.
„Od roku 1996 jsme začali tento projekt realizovat v Berlíně. Tehdy jsme to dělali ještě bez povolení. Legalizovalo se to až dodatečně. Já osobně nemám v rodině ani pachatele, ani oběti. Ale měl jsem strašně špatného učitele dějepisu, který vždy došel jen do období Výmarské republiky, tam skončil a o národním socialismu nikdy nemluvil. To se u nás neprobíralo. Udělal jsem to proto, abych toto téma zpracoval,“ uvedl Gunter Demnig k důvodům, které vedly k jeho projektu.
Foto Richard Beneš + Martin Pecuch
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
