Češi i Němci protestovali na Klatovsku proti možnému úložišti radioaktivního odpadu

Na pochod Memoriál Miloslava Šimka do Maňovic se vydaly odpoledne desítky lidí z Čech, ale i sympatizanti protestního hnutí z Německa. Nesli s sebou transparenty nebo placky. Na pochod vyrazily i celé rodiny.

Podle Edvarda Sequense z občanského sdružení Calla se snahy odpůrců vybudování úložiště měly zaměřit zejména na to, znovu otevřít celkovou energetickou koncepci státu o nakládání s radioaktivním odpadem a získat čas na nalezení nových řešení. Problém vzniku hlubinných úložišť by se tak mohl odsunout do konce století. „Do té doby by se mohly nalézt cesty dalšího využití tohoto odpadu nebo alespoň nové technologie skladování, které jsou dnes už z minulého století," řekl Sequens.

Další snahou je změna legislativy, která by umožnila větší zapojení obcí a samospráv obecně do rozhodování o umístění případného úložiště. Odpůrcům zejména vadí malá komunikace a nemožnost odborné oponentury výstupů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Na řešení problému radioaktivního odpadu by přitom, podle Serquense, neměly pracovat jednotlivé státy samostatně, ale hledat i společná řešení, protože stejné problémy se týkají více zemí.

Koncert pro Česko bez úložiště jaderného odpadu, kde vystoupila skupina Zrní je od začátku pandemie koronaviru největší protestní akci v oblasti Březový potok. Ta patří mezi čtyři lokality, které vytipovala jako nejpravděpodobnější SÚRAO na základě usnesení vlády z roku 2018. Podle SÚRAO lokalita nabízí velký rozměr potenciálně vhodného horninového bloku nebo malou rychlost proudění podzemní vody.

Proti stavbě úložiště jsou ale jak obce, které leží v okolí Březového potoka, tak i Plzeňský kraj, jehož zastupitelé se také letos v dubnu usnesli, že kraj nesouhlasí s umístěním hlubinného úložiště jaderného odpadu na území Plzeňského kraje a žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zastavilo veškeré kroky směřující k umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů v lokalitě Březový potok.

Proti úložišti vystupují zejména obyvatelé, kteří v lokalitě žijí. Argumentují například tím, že má jít celosvětově o první zařízení svého druhu a vyhořelé palivo se zatím skladuje v meziskladech přímo v areálech jednotlivých jaderných elektráren, kde odpadá bezpečnostní riziko spojené s transportem. Místo hledání úložiště, které by skladovalo jaderný odpad na dobu možná stovek až tisíc let by se podle protestujících měly státy zaměřit spíše na podporu vědeckého výzkumu, jenž směřuje k dalšímu potenciálnímu využití a bezpečnému zpracování jaderného odpadu.

Státem plánované hlubinné úložiště radioaktivního odpadu má být zařízením, v němž se má skladovat odpad z jaderných reaktorů a všechny ostatní radioaktivní odpady vyprodukované na území ČR, které nemohou být uloženy do stávajících přípovrchových úložišť. Má být umístěno zhruba 500 metrů pod zemským povrchem, se zahájením provozu od roku 2065.