Kvůli koronaviru byly letos Chodské slavnosti především virtuální

Někteří chodští hudebníci se ale s úplným zrušením muzicírování nesmířili a v sobotu odpoledne se neplánovaně a neorganizovaně sešli na náměstí, aby si krátce zahráli. Zpěváci a muzikanti v krojích, s dudami a dalšími nástroji, se sešli před radnicí. Jejich hra a zpěv záhy přilákaly pozornost chodců, kteří se zastavovali, takže za chvíli si s muzikanty prozpěvovaly desítky lidí. Muzicírování se pak přeneslo do podloubí v protilehlých částech náměstí.

Na Chodské slavnosti jezdí v posledních desetiletích za víkend kolem 80.000 lidí z ČR, z Německa, ale i z jiných zemí a kontinentů. V mnohahodinovém programu na několika scénách vystoupí za víkend i přes 500 účinkujících. Náměstí je zaplněné stovkami stánků, kde se mimo jiné prodává tradiční černá a bílá pestře malovaná chodská keramika a chodské koláče, bohatě zdobené tvarohem, mákem a povidly. Letos je náměstí prázdné. Zahrádky restaurací kolem náměstí jsou ale plné lidí.

Z tradičního programu slavností zbyla v neděli jen dopolední poutní mše pod širým nebem na Veselé hoře - Vavřinečku. Na vršek nad městem s malým kostelíkem i v sobotu vystoupalo několik stovek lidí. Chodsko si jako jedna z posledních národopisných oblastí v ČR udržuje tradice a lidé všech generací mají stále kroje, které oblékají při podobných slavnostních událostech, jako je mše na Vavřinečku. U kostelíka se dnes sešly seniorky v pestrobarevných sukních a hustě vyšívaných černých šátcích i malá děvčátka v naškrobených velkých rukávcích a s bohatě zdobenými květinovými věnečky. Nechyběli ani muži v dlouhých světlých kabátech, žlutých kalhotách a s čakany v rukou.

Vavřinecká pouť se v Domažlicích stala v roce 1939 velkou manifestací českého lidu proti německé okupaci. Tehdy se jí zúčastnilo na 120.000 poutníků z celých Čech. Chodské slavnosti se konají od roku 1955 a v 50. a 60. letech byly určitou zástěrkou, aby se církevní stránka odsunula co nejvíc do pozadí. Až od roku 1989 jsou slavnosti a pouť spojené.